Návštěva, kterou mimo Chovance doprovázela i ministryně práce sociálních věcí Michaela Marksová, si nejprve prohlédla prázdnou, uklizenou a opravenou budovu. Poté se přesunula tam, kde jsou skutečně uprchlíci. Pozvaní velvyslanci evropských zemí se jich vyptávali na podmínky a jejich situaci. To jak zařízení v Bělé funguje, diplomaté nijak nekomentovali.
Uprchlíci, kterých bylo v zařízení aktuálně sedmdesát včetně třiceti dětí, si podle redaktora MF DNES stěžovali na to, že nechápou, proč jsou v Česku zadrženi. Tvrdili, že si v uprchlickém táboře připadají jako v kriminále. A to i přes to, že v posledních týdnech přibylo dětské hřiště, houpačky a tábor je stále opravován.
Velvyslanci se setkal i se zaměstnanci zařízení. Ti si stěžovali, že se s migranty nedá vyjít. Vypověděli, že si uprchlíci vyráběli zbraně z nohou od židlí, tyčí a jiného vybavení. (podobně si vyráběli zbraně uprchlíci ve Vyšních Lhotách) Dále si stěžovali na to, že cizinci nedodržují hygienické návyky.
Chovanec: Vlna uprchlíků už odeznívá
Zároveň však zaměstnanci uvedli, že v současnosti je situace klidná a naprosto jiná než před časem. Důvodem je podle nich nízký počet uprchlíků.
Ministr vnitra vysvětloval, že nízký počet je dán tím, jak migranti opouštěli zařízení, jsou propouštěni nebo vraceni do států, odkud přišli. Nových migrantů podle něj přichází stále méně. „Imigrační vlna slábne,“ uvedl Chovanec.
Podle něj nastává doba, kdy se u hranic objevují už jen jednotlivé případy zadržených migrantů. Proto bude na hranicích s Rakouskem menší počet hlídek. “Ale na hranicích zůstáváme a své evropské závazky plníme,“ dodal ministr.
Podmínky v Bělé kritizovala ombudsmanka i komisař OSN
Podmínky v detenčních zařízeních před časem kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová, která po kontrole v táboře v Bělé-Jezové mimo jiné uvedla, že tam děti uprchlíků „žijí hůř než čeští vězni“. Nemají prý teplé oblečení a obuv, hygienické podmínky jsou nedostatečné, běženci spí na matracích na podlaze v tělocvičně, v noci je budí policie (více o názoru Šabatové zde).
Situaci dlouhodobě kritizují také české nevládní organizace, ČR za přístup k uprchlíkům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Chovanec trvá na tom, že podmínky uprchlíků v Česku odpovídají standardu 21. století. Proti kritice zařízení se ohradili i politici z opoziční ODS a v otevřeném dopise i zaměstnankyně.
Zařízení pro zajištění cizinců fungují také v Drahonicích na Lounsku (240 lůžek) a ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku (420 lůžek). Další rezervní areál vzniká v Balkové v Plzeňském kraji.
V detenčních zařízeních pobývají cizinci, kterým cizinecká policie vydala rozhodnutí o správním vyhoštění a o zajištění, tedy lidé, kteří se pobytem na území ČR dostali do rozporu s českými zákony. Nejčastěji pocházejí z Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Bangladéše a Ukrajiny. Vnější ostrahu areálů zajišťuje policie a v Drahonicích Vězeňská služba, vnitřní ostrahu má na starosti soukromá bezpečnostní agentura.
