Agentura Median data ze sociálně vyloučených lokalit shromáždila pro mezinárodní studii UNDP Roma Study před čtyřmi lety. Jejich podrobnou analýzu v oblastech zaměstnanosti a vzdělávání si nyní nechala zpracovat vládní Agentura pro sociální začleňování.
VýzkumŠetření v rámci Mezinárodního výzkumu UNDP Roma Study probíhalo v sociálně vyloučených oblastech Česka. Účastnilo se ho 756 romských domácností a kontrolní vzorek 350 neromských domácností z bezprostředního okolí. Celkem bylo dotazováno 4 402 členů těchto domácností. Data tak nevypovídají celkově o Romech v Česku, ale o populaci zhruba 80-100 tisíc Romů, kteří žili v roce 2011 v sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených oblastech. |
Výzkum jasně ukázal, že respondenti, kteří absolvovali běžnou základní školu, mají asi dvojnásobnou pravděpodobnost, že budou pracovně aktivní než ti, kteří mají školu praktickou.
Česko je dlouhodobě kritizováno Radou Evropy i odborníky za to, že v praktických školách končí zbytečně mnoho romských dětí (více čtěte zde).
„To, že děti, které absolvují běžnou základní školu, mají výrazně větší šanci na získání zaměstnání, je neoddiskutovatelný fakt, který tato studie potvrdila. I když mnohdy slýcháme, že pracovní uplatnění absolventů základních škol praktických je bezproblémové,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Pokud lidé, kteří neabsolvovali běžnou základní školu, pracují, jde navíc častěji o sezónní, občasné a nestabilní práce.
„Tento stav nemá být brán jako znevážení práce pedagogů, kteří s těmito dětmi na základních školách praktických pracují. Ukazuje se, že trh práce je pro absolventy těchto škol těžko přístupný. Jde o systémový problém. A jako takový bychom jej měli i řešit,“ dodává Šimáček.
Šanci na práci zvyšuje už mateřská školka
Výzkum ukazuje i pozitivní vliv předškolního vzdělávání na následné pracovní uplatnění. Mezníkem se ukazuje být absolvování minimálně dvou let předškolního vzdělávání. Respondenti výzkumu, kteří absolvovali alespoň dva roky předškolní přípravy, byli v dospělosti významně pracovně aktivnější než ti, kteří do školky nechodili či do ní chodili jen jeden rok
„Studie potvrzuje, že čím více dětí z vyloučených lokalit a čím dříve se zapojí do předškolního vzdělávání, tím lépe,“ potvrzuje Martin Šimáček.
Podstatný vliv na zaměstnanost Romů má také to, zda absolvovali střední školu. Téměř tři čtvrtiny romských respondentů nemají ani nejnižší stupně středního vzdělání, čímž se výrazně liší od Neromů bydlících v bezprostředním okolí. Ačkoli pracovní aktivita Romů a v okolí žijících Neromů se celkově výrazně liší, po odstínění vlivu vzdělání tento rozdíl do velké míry mizí.
Mezi Romy, kteří dokončili střední vzdělání, pracuje většina. A jejich pracovní aktivita je srovnatelná s kontrolními vzorky Neromů se shodným stupněm vzdělání.
