Norsko chce novým zákonem zamezit tomu, aby se na žebrotě přiživovali lidé, kteří žebráky přímo využívají pro své obohacení. Při organizovaném žebrání totiž chuďasům poskytnou jen základní potřeby, ale zbytek „výdělku“ si nechají. Zákon je tak podle norského ministra spravedlnosti Anderse Anmundsena nutný, jelikož může právě organizované sítě žebráků ze země vyhnat, píše The Independent.
Podle Anmundsena je nutné poskytnout policii moc, aby mohla proti lidem, kteří žebrákům do Osla často ve velkých skupinách pomáhají, zakročit. „Jde o to dát policii moc zasáhnout i proti těm, kteří jsou do žebrání zapojeni, nejen proti aktivním žebrákům,“ upřesnil náměstek ministra Vidar Brien-Karlsen, který je členem norské pravicové Pokrokové strany.
Proti návrhu zákona však protestují především levicoví politici. Podle zastupitelky města Osla Marianne Borgen ze Strany socialistické levice má totiž zákon příliš široký záběr a zasáhne i nevinné občany, kteří jen chtějí pomoct. „Podle toho, jak jsem četla návrh zákona, to vypadá, že když nabídnete hladovému člověku něco k jídlu, pití nebo místo, kde přespat, pak napomáháte žebrání a můžete být vystaveni trestu odnětí svobody nebo pokutě,“ řekla deníku The Telegraph.
Její kolegyně Karin Andersenová se nebála použít ještě ostřejší slova. Podle ní chce vláda kriminalizovat chudobu. „Nejbohatší evropská země kriminalizuje nejchudší Evropany,“ napsala na svém účtu na Twitteru.
Zavedení zákona se bojí i běžní obyvatelé, kteří až doposud žebrajícím lidem, ve většině případů bezdomovcům, pomáhali. Inger Husbyová, kterou lidé na předměstí Osla Bøler znají jako „Mámu Inger“, bezdomovcům často pomáhá a nyní má strach, že její projev dobré vůle bude po prosazení zákona brán jako zločin.
„Párkrát u mě byli. Tady v Bøleru rozdávám balené obědy a nalívám kakao. Když potřebují, tak jim vyperu a jednou za čas zajdou na večeři,“ svěřila se Husbyová norské televizní stanici NRK.
Je to už druhý pokus vlády zakázat žebrání v Norsku. Loni v létě přišla s prvním návrhem zákazu žebrání, a to kvůli stížnostem na množství žebráků na ulicích. Vláda tehdy odsouhlasila, aby města zakázala žebrání lokálně. Jen několik měst zákaz nakonec uvedlo v platnost. Úřad norského ombudsmana tehdy připustil, že zákaz byl vynucen přívalem romských žebráků ze zahraničí (více čtěte zde).
Nyní se vláda snaží prosadit omezení, které by platilo celostátně. Takový zákon mají například ve Velké Británii či Dánsku.
