Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norové chtějí zakázat žebrání, provinilci stráví tři měsíce za mřížemi

  12:56aktualizováno  12:56
Norsko se pod tlakem rychle stoupajícího množství žebráků z východní Evropy odhodlalo k radikálnímu kroku. Parlament dostal na stůl návrh zákona, který by od začátku příštího roku zakázal žebrání v celé zemi. Obce, které budou chtít, mohou žebrání zakázat už od 1. července.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: AP

Na opatření se shodly vládní strany Hoyre a Pokroková strana s opoziční Stranou středu. Žebrákům bude podle nového zákona hrozit pokuta a trest až tři měsíce odnětí svobody. "Celostátní zákaz je nejlepší způsob, jak redukovat počet žebráků v ulicích," prohlásila Siv Jensenová, šéfka Pokrokové strany.

Úřad norského ombudsmana připustil, že zákaz byl vynucen přívalem romských žebráků ze zahraničí. Zákon počítá se sociální pomocí žebrákům, kteří přijdou o "obživu". Ale pouze těm místním.  Obnovení před deseti lety zrušeného zákazu žebroty však kritizovala jak norská opozice, tak církev. Většina velkých měst už oznámila, že přípustný dřívější zákaz sama nezavede.

Kritici z řad levicové opozice vládu obviňují z toho, že zákon je namířen proti Romům. Bard Vegar Solhjell ze Strany socialistické levice zákon přirovnal k opatření v norské ústavě, které před 200 lety zakazovalo vstup Židům do země. Podle expertů by navíc zákon mohl kriminalitu spíše zvýšit. Žebráci, kteří již v Norsku působí, prý budou v případě zákonu nuceni obstarat si obživu drobnými krádežemi.

Podle AFP bylo v roce 2012 v norské metropoli Oslu zhruba 200 žebráků, z toho pouze sedm mělo norské občanství. Podle tvrzení ministerstva spravedlnosti byla většina ostatních rumunskými státními příslušníky romského původu. Celostátní zákaz žebrání platí například ve Velké Británii či Dánsku.

Žebrácká doupata ve Vídni

Problémy s žebráky řeší v mnoha metropolích západní Evropy, od Londýna až po Mnichov či Vídeň. Počty žebráků souvisící s "přistěhovalectvím chudoby", tedy především s romskými imigranty z Rumunska či Bulharska, v posledních letech exponenciálně rostou a stávají se nepříjemným fenoménem bohatých částí západní Evropy.

Jenom ve Vídni na jaře napočítali v centru města na 1 400 většinou organizovaných žebráků. Jak uvedl rakouský deník Die Presse, žebráním si lze denně přijít průměrně na třicet eur, což je dvojnásobek mzdy v Rumunsku, odkud velká část žebráků přichází.

Při policejních akcích byla ve Vídni odhalena "doupata", kde v bytech na padesáti metrech čtverečních nocovalo 40 žebráků, každý platil 100 eur měsíčně. V centru Norimberku vykázaly loňské statistiky přes tři stovky "žebráků-cizinců", zatímco "místních" bylo pouze dvaadvacet.

Každá západní metropole se snaží s mnohdy agresivně vystupujícími žebráky bojovat po svém, například rakouské turistické centrum Salcburk přijalo nařízení, že každý žebrák musí být registrován magistrátem, jinak může být policií zadržen a pokutován.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.