„Ještě dnes jsme velmi šťastní a hrdí na to, že jsme dosáhli pádu zdi. Jsme šťastný národ,“ řekl při otevření „světelné hranice“ berlínský primátor Klaus Wowereit. „Nikdo a nic nemůže legitimovat útlak. Nikdo a nic nesmí lidem odpírat touhu po svobodě a právo na sebeurčení. Nic nesmí dlouhodobě chránit autoritativní režimy před voláním po demokracii a po spravedlnosti. Proto přejeme lidem, kteří žijí za zdmi dnešního světa, aby mohli prožít totéž co my,“ dodal.
Pád Berlínské zdiOSUDNÁ TISKOVKA: Zeď zbořil omyl aparátčíka GORBAČOV: Svět je na pokraji nové studené války OBRAZEM: Kousky zdi jsou rozesety po celém světě SOUČASNOST: Co zbylo z Berlínské zdi po 25 letech DĚJINY ZDI: První smrtící kulka i pád z balonu |
Za hudebního doprovodu berlínského městského orchestru pod vedením světoznámého dirigenta Daniela Barenboima poté začaly stoupat světelné balóny, které od pátečního večera tvořily „světelnou hranici“ na patnáctikilometrovém úseku v centru města, kudy kdysi Berlínská zeď vedla.
Od Braniborské brány se „světelná hranice“ otevírala oběma směry, než po několika desítkách minut dosáhla nejdelší zachovaný úsek zdi na East Side Gallery a někdejší hraniční přechod na Bornholmer Strasse, kde se před 25 lety poprvé otevřela vnitroněmecká hranice.
Představení si nenechaly ujít tisíce lidí. Jen před Braniborskou bránou se shromáždil dav srovnatelný s tím, který tam v červenci vítal německé fotbalové mistry světa. Další stovky lidí sledovaly vypouštění 8 tisíc balónů podél trasy „světelné hranice“.
Merkelová si přeje konec diktatur ve světě
Pád Berlínské zdi ukazuje, že je možné překonat diktatury a zastavit omezování svobody a lidských práv. Na oficiálních oslavách 25. výročí pádu zdi to v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. V souvislosti s ohroženou svobodou zmínila Ukrajinu, Sýrii a Irák.
„Dnes nebo zítra mohou být strženy nové zdi. Zdi diktatury, násilí, ideologie nepřátelství,“ řekla Merkelová. „Pád Berlínské zdi nám ukázal, že sny se mohou stát skutečností. Nic nemusí zůstat tak, jak je. Tuto zkušenost chceme sdílet s lidmi ve světě,“ uvedla kancléřka.
Díky pádu Berlínské zdi v roce 1989 se podle Merkelové také podařilo sjednotit Evropu. „Dnes Evropská unie zahrnuje 28 členských států s více než 500 miliony občanů. Máme společné hodnoty - svobodu vyjadřování a svobodu tisku, svobodu vyznání, svobodu cestovat. To všechno jsou základní lidská práva,“ řekla kancléřka.
„Sjednocená Evropa založená na společných hodnotách dává každému jednotlivci všechny šance svobodně si řídit život. Společná Evropa může ve světě prosazovat své zájmy a své představy o světě mnohem lépe, než by se to mohlo podařit našim jednotlivým zemím,“ uvedla Merkelová.
Německá kancléřka také připomněla, že zhroucení Berlínské zdi by nebylo možné bez dalších událostí v někdejším východním bloku. „Železná opona už měla trhliny. Mírová revoluce v NDR by bez událostí v jiných státech byla nemyslitelná,“ řekla Merkelová a připomněla československou Chartu 77, polské opoziční hnutí Solidarita, reformy v Sovětském svazu i otevření maďarsko-rakouské hranice v roce 1989.
Kancléřka Merkelová zapálila svíčku u památníku:
„Obětí bylo příliš mnoho“
Merkelová se zmínila také o neúspěšném východoněmeckém pokusu o svržení komunistického režimu a o sjednocení se západní částí Německa v roce 1953. „Co bylo tehdy ještě s pomocí tanků a pušek krvavě potlačeno, bylo už o 26 let později nezastavitelné,“ řekla německá kancléřka.
Merkelová ještě před projevem vložila růži do zbytků zdiva v Památníku Berlínské zdi na Bernauer Strasse a zúčastnila se společné modlitby za oběti zdi v Kapli smíření, která stojí v místě někdejšího „pásma smrti“ mezi dvěma řadami Berlínské zdi.
Lidi, kteří zahynuli při pokusu zeď překonat, Merkelová připomněla i ve svém projevu. „Obětí bylo příliš mnoho. Každý jednotlivec, který v souvislosti s Berlínskou zdí zemřel, byl příliš,“ řekla kancléřka. „Není proto divu, že bezprostředně po otevření hranic lidé vzali kladiva a zeď, kterou tak nenáviděli, rozbili,“ uvedla.
Merkelová také uvedla, že Berlínská zeď sice byla hlavním symbolem bezpráví, kterého se dopouštěl komunistický režim v bývalé Německé demokratické republice, nebyla ale jeho jediným projevem. „Je důležité i 25 let po pádu zdi zkoumat východoněmeckou diktaturu a odhalovat další a další bezpráví,“ řekla kancléřka. Připomínání těchto událostí podle ní je nutné k tomu, aby se už nemohly opakovat.
Připomeňte si historii Berlínské zdi i jejího pádu:
4. listopadu 2014 |
