Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Měla to být nudná tiskovka, omyl aparátčíka však zbořil Berlínskou zeď

  8:01aktualizováno  8:01
Přesně před 25 lety vyslal Volker Warkentin do světa zprávu, která změnila svět. Východní Němci mohou s okamžitou platností vycestovat, vzkázal klientům agentury Reuters. Informace rychle doputovala k tisícům Berlíňanů a symbol studené války jejich nápor neustál. Stála za tím chyba tiskového mluvčího.

Nestává se často, aby oznámení historického významu padlo vlastně omylem, jako přídavek jinak ubíjející a nudně úřední tiskové konference.

Pád Berlínské zdi

Komunistická vláda Východního Německa ale třaskavou informaci o otevření hraničních přechodů do Západního Berlína zveřejnila právě takto. Zprávě vedoucí k pádu Berlínské zdi tak naslouchala jen hrstka unavených novinářů, zavzpomínal na 25 let staré události tehdejší reportér.

Tisková konference člena politbyra a mluvčího vládnoucí Jednotné socialistické strany Německa Güntera Schabowského 9. listopadu 1989 měla být zcela rutinní záležitostí. Politik celou hodinu četl zápis o výsledku stranického jednání.

Dusnou místnost bez oken v prvním patře mezinárodního tiskového střediska proto řada novinářů postupně opustila. Někteří odešli domů, jiní zašli do restaurace, kde pohyb zahraničních korespondentů standardně monitorovala tajná policie skrytými kamerami.

Ačkoli vláda Východního Německa už několik měsíců čelila tlaku, aby svým občanům dala možnost volně cestovat, nic z průběhu konference nenaznačovalo, že by se v této ostře sledované záležitosti cokoli podstatného změnilo. Když ovšem novináři dostali prostor pro dotazy, ozval se reportér italské agentury ANSA Riccardo Ehrman.

Fotogalerie

Na Schabowského se obrátil právě s otázkou na cestování občanů NDR do zahraničí. A na to, co přišlo, nebyl nikdo připravený. „Tedy... dnes jsme rozhodli... přijmout nařízení, které dovoluje každému občanovi NDR... opustit Východní Německo přes jakýkoli hraniční přechod,“ řekl poněkud dezorientovaný Schabowski, který jako by ani nevěřil vlastním slovům. Všichni novináři oněměli úžasem a nevěřícně na sebe zírali. 

Východní Němci měli čekat do rána. Ale nikdo jim to neřekl

Na otázku, kdy nařízení vstoupí v platnost, pak politik odpověděl: „Podle mých informací... je to ihned, neprodleně,“ a zoufale se přitom probíral papíry, které ležely před ním, jako by hledal více informací. 

Němci prchali i přes ambasády

Pádu Berlínské zdi předcházel hromadný úprk východních Němců do Polska, Maďarska i Československa.

Desítky tisíc lidí se v září 1989 tísnily na ambasádách Západního Německa, kde čekali na povolení k odchodu na druhou stranu „opony“.

30. září vystoupil na balkón Lobkovického paláce tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Genscher a pronesl památnou větu o tom, že „odchod je možný.“

Své čekání na svobodu si někdejší uprchlíci letos připomněli přímo v Praze (o setkání čtěte zde).

Později se ukázalo, že Schabowski u schvalování nařízení o otevření hranic nebyl a nevěděl, že se zveřejněním se mělo čekat až do brzkého rána dalšího dne. Lidem se měla zdůraznit potřeba zažádat u příslušných úřadů o víza a otevření hranic mělo probíhat v poklidu. To se však nakonec nestalo.

„Vyběhl jsem tři patra do své kanceláře a vzrušeně napsal nejdůležitější zprávu své kariéry,“ vzpomíná bývalý reportér Volker Warkentin. Už v 19:02, šest minut poté, co Schabowski osudnou větu vyřkl, vyslal do světa osudovou „fleš“ - tedy stručné avízo, které novináře po celém světě upozorňuje, že se právě stalo něco důležitého a mají počkat na další zprávy.

„Východní Němci mohou s okamžitou platností odejít do Západního Německa, říká Schabowski,“ zněla první zpráva, která se rozletěla éterem. A strhla v něm doslova lavinu. Už o hodinu později před hraničními přechody čekaly stovky obyvatel východního Berlína.

Pohraničníci, kteří měli zákaz používat zbraně, přílivu euforického davu nakonec podlehli. Jako první byl otevřen přechod v ulici Bornholmer Strasse a dvě minuty po půlnoci hlásila východoněmecká policie: „Všechny přechody otevřeny. Zeď padla.“

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.