Česká republika se podle Zaorálka těší dlouhodobé tradici velmi dobrých vztahů s Izraelem. „Někteří historici dokonce tvrdí, že člověkem, který vytvořil první politickou entitu na české půdě a jehož jméno bylo Sámo, byl ve skutečnosti židovský kupec,“ prohlásil Zaorálek během projevu na pozvání Izraelské rady pro zahraniční vztahy.
Byl Sámo Žid?Sámo byl franský kupec, který v 7. století založil kmenový svaz Slovanů označovaný jako „Sámova říše“. V 60. letech minulého století vyšel ve věstníku židovských obcí článek, podle kterého se Sámo ve skutečnosti jmenoval Šmuel. „Podle mého názoru není vyloučeno, že Sámo byl Žid. Jméno Sámo nezní germánsky, spíše jako zkratka jména Samuel,“ argumentoval tenkrát autor pojednání Lev Brod. Česká archeoložka Naďa Profantová je však k této hypotéze značně skeptická. „Odvození jména Sámo od jména Samuel nelze vyloučit, ale nemáme pro to žádnou podpůrnou indicii. Pokud tedy za ní nebudeme považovat to, že (Sámo) vedl kupeckou karavanu, přičemž Židé se velmi často věnovali obchodu. Sami však uznáte, že na potvrzení židovského původu je to značně málo,“ uvedla Profantová pro slovenský web pluska.sk |
Zaorálek ve svém projevu připomněl také T. G. Masaryka, který sionistické osadníky v Palestině navštívil už v roce 1927, tedy téměř dvě dekády před vznikem Izraele. Ministr zahraničí rovněž uvedl, že Česká republika je dodnes státem s jednou z nejnižších úrovní antisemitismu v celé Evropě.
Věnoval se však i blízkovýchodnímu konfliktu. „Pevně věříme, že jediným řešením izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy, Izrael a Palestina, které vedle sebe existují v míru a pokud možno spolupracují,“ prohlásil Zaorálek.
Nejkomplikovanějším tématem jsou podle něj izraelské osady na palestinském území. „Pokud chceme, a dá se říct, že potřebujeme, životaschopný palestinský stát, pak musí mít dostatek území ke zřízení fungující hospodářské struktury. A pokud nevznikne stát Palestina, pak jen stěží můžeme po Palestincích žádat ukončení konfliktu a zaručit Izraeli bezpečí,“ řekl ministr.
Nejsme jako Švédsko
Zaorálek se také vrátil ke kroku Švédska, které minulý týden uznalo stát Palestina. To podle Zaorálka řešení situace na Blízkém východě nepomůže. „Vláda, kterou reprezentuji, nemá v úmyslu dělat jakékoli strategické změny naší dosavadní politiky vůči tomuto regionu. Můžeme nicméně více diverzifikovat naše postoje a hledat další taktické možnosti,“ poznamenal Zaorálek (o postoji Prahy k Palestině čtěte více zde).
Po projevu navštívil jeruzalémský památník obětí holokaustu Jad vašem, kde položil věnce k uctění památky šesti milionů evropských Židů zavražděných nacisty. Prohlídku rozsáhlého památníku přitom označil za silný a působivý zážitek.
V úterý se Zaorálek setkal s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem a pozval ho, aby příští rok přijel do České republiky na 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Terezíně. Podle ministra izraelský prezident naznačil, že se bude snažit přijet. Novou hlavu židovského státu nedávno do Česka pozval i prezident Miloš Zeman.
Kromě Rivlina se Zaorálek v Jeruzalémě setkal také se svým izraelským protějškem Avigdorem Liebermanem. Ten vyzdvihl nejen podporu, které se Izraelcům dostává od Čechů už od vzniku židovského státu, ale ocenil rovněž „odpovědný a vyvážený přístup“ Česka k izraelsko-palestinskému konfliktu.
Střety v Jeruzalémě
Zaorálek dorazil do Izraele v značně napjaté době. Ve středu do skupiny Izraelců poblíž tramvajové dráhy u hrobky Šimona Spravedlivého v Jeruzalémě najel arabský řidič dodávky. Pak z vozu vystoupil a tyčí začal ohrožovat další. Než ho policisté zastřelili, stačil zranit 14 lidí. Jeden z nich zraněním podlehla. K akci se přihlásil Hamas.
Ráno izraelská policie na Chrámové hoře v Jeruzalémě zasahovala proti desítkám maskovaných Palestinců. Skupina na policisty začala házet kamení a při policejní střelbě byl gumovým projektilem jeden z Palestinců vážně zraněn.
Akce souvisela s plánem izraelských pravicových radikálů, kteří chtěli na tomto místě připomenout útok, při němž byl přesně před týdnem těžce zraněn jejich kolega Jehuda Glick, známý bojovník za rozšíření přístupu na Chrámovou horu pro Židy.
Jde o citlivou část Jeruzaléma, kde v minulosti stával židovský chrám a dnes jsou zde dvě významné mešity. Židé sice na horu smějí, avšak nemají tam dovoleno modlit se. Glick a jemu podobní chtěli prosadit změnu; Glick hovořil dokonce o postavení nového židovského chrámu.
V ulicích Jeruzaléma se ve středu střetli Palestinci s izraelskou policií:
