Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švédsko uznalo stát Palestina. Blízký východ není IKEA, reaguje Izrael

  9:56aktualizováno  17:09
Švédsko od čtvrtka uzná Palestinu jako stát. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. Naopak izraelský ministr zahraničí Lieberman krok Stockholmu ostře kritizoval.

Palestinci čekají na 555 vězňů, které propustil Izrael na základě dohody s hnutím Hamas o výměně za zajatého vojáka Gilada Šalita. (18. prosince 2011) | foto: Reuters

„Dnes vláda rozhoduje o uznání Palestiny jako státu. Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ napsala švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová v listu Dagens Nyheter.

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto „nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince“. „Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě,“ řekl.

„Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 obsahují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.

Palestina a ČR

Zastoupení Palestinské národní správy v ČR nese označení Velvyslanectví Státu Palestina od února 1989, poté, co tehdejší ČSSR v roce 1988 uznala vyhlášení Státu Palestina. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny, od roku 1983 s diplomatickým statutem.

Podle ministerstva zahraničí se Česko k Palestinské národní správě vztahuje jako ke státu ve fázi vzniku. Proto v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU podporuje vznik a vývoj jednotlivých státních prvků a aspektů, které umožní konečný vznik plnohodnotné státnosti v rámci mírové dohody s Izraelem. Současně však nepokládá Palestinská autonomní území za stát.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Palestinci chtějí mít stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda o hranici ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Vláda premiéra Stefana Löfvena o svém záměru uznat Palestinu informovala začátkem října. Švédská ministryně zahraničí ve čtvrtek sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak Izraeli.

Dále napsala, že Evropská unie už v roce 2009 ohlásila, že je připravena uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. „Jsme teď připraveni ujmout se vedoucí role a myslíme, že to ukáže cestu ostatním,“ tvrdí Wallströmová. Vláda se podle ní domnívá, že mezinárodní kritéria pro uznání státu Palestina jsou splněna, a to i když palestinské úřady nemají plně pod kontrolu dané území a země nemá pevně stanovené hranice. „Existuje vláda, která má vnitřní i vnější kontrolu. Proto světové společenství dospělo k názoru, že Palestina... je schopna vzít na sebe odpovědnost jako stát,“ sdělila.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí David Frous ve čtvrtek vysvětlil, že Československo uznalo akt vyhlášení státu, ale Praha Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy. „Česká republika bere rozhodnutí Švédska na vědomí a k podobnému kroku se nechystá,“ podotkl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. „Domníváme se, že mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo pouze prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, a nikoliv jednostrannými kroky,“ zdůraznil Zaorálek.

EU nebyla při hlasování jednotná

Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznala tím rovněž existenci Izraele. Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě ČR také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.

Palestinská samospráva tvrdí, že Palestinu už uznalo přes 130 zemí, a to když v roce 2012 hlasovaly ve Valném shromáždění OSN o zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. Palestinci sice stále nemají hlasovací právo, ale mohou se stát členy agentur OSN a také Mezinárodního trestního soudu.

ČR ve VS OSN jako jediná evropská země hlasovala proti, z neevropských pak byly proti USA, Kanada a také Izrael. Nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy z pohledu opozice prohlásil, že ČR sice podporuje vznik dvou států Izraele a Palestiny, ale hlasuje proti nečlenskému statusu Palestiny. Řekl tehdy, že se ukazuje odtrženost české zahraniční politiky od evropského dění.

EU v roce 2012 nehlasovala jednotně, z tehdejších členských zemí bylo pro 14 členů, ale 12 bylo mezi 41 zeměmi, které se zdržely. Patřila k nim například Británie i Německo.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci (25. července 2017)
V Bílém domě zuří boj o moc, nový mluvčí zasypává soky vulgaritami

V Bílém domě se rozhořel spor plný vulgárních urážek, který ohrožuje pověst týmu Donalda Trumpa. Na jedné straně stojí nový šéf prezidentské komunikace...  celý článek

„Diktatutra.“ Ve Venezuele vypukla čtyřiadvacetihodinová celostátní stávka jako...
USA evakuují rodiny diplomatů z venezuelského Caracasu

Ministerstvo zahraničí USA nařídilo rodinným příslušníkům pracovníků velvyslanectví v Caracasu opustit Venezuelu do nedělního zahájení kontroverzních voleb do...  celý článek

Volby v Páksitánu vyhrál expremiér Naváz Šaríf (11. května 2013)
Pákistánský premiér Šaríf složil funkci, doplatil na kauzu Panama Papers

Pákistánský nejvyšší soud v pátek rozhodl, že premiér Naváz Šaríf je nezpůsobilý vykonávat úřad. Předseda vlády vzápětí rezignoval. Šaríf čelí nařčení z...  celý článek

Děsivá nabídka módních řetězců
Děsivá nabídka módních řetězců

Kde najdete to nejhorší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.