Největší úspěch odstupujícího prezidenta Afghánistánu? Dokázal odejít

Když Hamíd Karzáí v prosinci 2001 poprvé stanul v čele afghánské vlády, zdálo se, že USA v muži spojujícím tradice a západní způsoby našly ideálního spojence. Jeho vztahy se Spojenými státy ale postupně značně ochladly. A i přes politické úspěchy staví Karzáí svého nástupce do nezáviděníhodné pozice.

Předání moci se v této asijské zemi odehrává bez konfliktů a násilí jen výjimečně. Z celkem 28 králů či vládců samostatného Afghánistánu zemřelo podle časopisu Foreign Policy přirozenou smrtí pouhých šest. 

„Pokud Karzáí dokončí své funkční období, aniž by zemřel, bude to na afghánské poměry samo o sobě historický úspěch,“ uvedl dříve analytik Graeme Smith. V pondělí Karzáího v čele země nahradil Ašraf Ghaní (více o jeho inauguraci čtěte zde).

Karzáímu se dařilo usmiřovat skupiny, které spolu dříve válčily: bývalé komunisty, mudžahedíny i Talibance a představitele Severní aliance. Byl to ostatně Karzáí, kdo pomohl vyjednat dohodu mezi oběma prezidentskými kandidáty, Ghaním a Abdulláhem Abdulláhem, jemuž nakonec připadne premiérské křeslo. 

Smlouva s USA a NATO

Afghánistán v úterý podepsal s USA a NATO dohody, které umožní zahraničním vojáků zůstat v zemi i po roce 2014. K podpisu dohody, již Karzáí odmítal, se prezidentští kandidáti Ghaní i Abdulláh zavázali ještě před volbami. 

V zemi zůstane více než 12 tisíc vojáků, kteří budou především cvičit bezpečnostní složky. Dohoda povoluje USA vést protiteroristické operace, konkrétní akce ale musí vždy odsouhlasit afghánská strana. 

Na přelomu roku po více než desetiletí skončí mise ISAF. V zemi by ji měla vystřídat výrazně menší a nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora). ČR by se podle prezidenta Miloše Zemana mohla na misi podílet 300 vojáky.

Karzáího styl vlády však jeho nástupci práci příliš neulehčí. „Jeho odkaz je, že on sám vládne celé zemi,“ míní Karzáího bratr Mahmúd.

Zbyteční ministři

Místo ministrů Karzáí spoléhal například na kmenové vůdce, s nimiž se scházel třikrát až čtyřikrát týdně. „Tito lidé byli jeho hlavním zdrojem informací,“ řekl mluvčí prezidenta Ajmal Fajzi listu Wall Street Journal.

„Nepodařilo se nám ve vládě zavést silný systém, protože se na něj nechtěl spoléhat,“ míní bývalý prezidentův mluvčí Vahíd Omar. „Přestal systému důvěřovat, protože byl podle něj příliš těsně napojen na Američany,“ dodal.

Prezident se podle svých někdejších spolupracovníků navíc obklopil lidmi, kteří nekriticky schvalovali veškeré jeho kroky. „Posledních pět let si prezident osobně vybíral lidi, kteří mu lichotili a pokládali jej za velikána,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa bývalý šéf afghánské rozvědky Amrulláh Saleh.

Americké ponížení

Jak píše britský nedělník Observer, v roce 2001 Karzáí působil přesvědčivě doma i v zahraničí, byl dostatečně schopný a zdánlivě i dostatečně tvárný na to, aby se sám nestal hrozbou. Postupně se však ukázalo, že Karzáí rozhodně nehodlá dělat vše, co mu západní spojenci řeknou. Vztahy s USA se horšily postupně, po volbách v roce 2009 však přišel definitivní zlom. Spojené státy se v nich totiž snažily pomoci Karzáího soupeřům, což potvrdil i bývalý ministr obrany Robert Gates (více čtěte zde).

„Volby 2009 Karzáí viděl jako mezinárodní ponížení ze strany Západu,“ míní Martine van Bijlertová z Afghánské analytické sítě. „Nakonec si to vyložil tak, že se ho USA snaží oslabit. Vzal si to velmi osobně.“ 

Muž, kterého Taliban pokládal za amerického poskoka, dokonce označil Spojené státy za démona, jehož se Afghánistán musí zbavit. V roce 2013 prohlásil, že Taliban slouží USA a jeho sebevražedné útoky mají pouze dokázat, že se země bez zahraničních vojáků neobejde.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Otec zakladatel

Karzáího kritici nyní již bývalému prezidentovi vyčítali zejména všudypřítomnou korupci, bující obchod s opiáty a neúspěchy v bojích s Talibanem. 

„Zpočátku se na Karzáího lidé dívali skrz růžové brýle,“ řekla van Bijlertová časopisu Foreign Policy. „Teď ho zase vidí velmi negativně, zejména na Západě, a to není úplně spravedlivé. Viní ho z věcí, které nejsou jen jeho vina, jako je korupce. Za to je kromě něj zodpovědné i mezinárodní společenství.“

Přes veškeré problémy a neshody se spojenci však nelze popřít, že se Afghánistán za Karzáího vlády dramaticky změnil. V roce 2001 například chodilo do školy pouze 21 % dětí, o deset let později to podle BBC bylo 97 %. HDP na hlavu za stejnou dobu vzrostlo téměř pětinásobně.

V Karzáím Afghánistán získal po dlouhé době prvního vládce, který byl schopný pokojně odevzdat moc. „Bude považován za jednoho z otců-zakladatelů této mladičké a křehké demokracie,“ řekl lidskoprávní aktivista Nader Naderi. V zemi, jako je Afghánistán, totiž k zápisu do historie stačí schopnost vzdát se moci.