Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Afghánský prezident složil přísahu, slavnost provázely útoky ozbrojenců

  8:40aktualizováno  8:53
Nově zvolený afghánský prezident Ašraf Ghaní složil v pondělí dopoledne přísahu. Slavnostní inaugurace uzavřela problematické volby provázené obviněním z podvodů a několikaměsíčním handrkováním o jejich výsledek.

Ašraf Ghaní složil přísahu, stal se novým prezidentem Afghánistánu. | foto: AP

Slavnostní inauguraci předcházelo několik útoků ozbrojenců. V provincii Paktíja na východě země vybuchla nálož v automobilu nedaleko vládního komplexu, a poté zaútočili ozbrojenci. Při přestřelce bylo zabito sedm bojovníků Talibanu, čtyři afghánští policisté a dva civilisté.

Poslední útok se odehrál jen několik minut před ceremonií; sebevražedný útočník podle agentury Reuters odpálil nálož u kontrolního stanoviště na silnici vedoucí ke kábulskému letišti. Svědci na místě viděli mrtvé a zraněné, jejich počet však zatím není znám.

Pětašedesátiletý Ghaní přebírá úřad po Hamídu Karzáím, který vedl zemi od pádu režimu radikálního hnutí Taliban v roce 2001. Volby byly navzdory všem problémů prvním demokratickým předáním moci v zemi.

Vyhlášení výsledků po tříměsíčním zpoždění umožnila dohoda mezi oběma soupeři z druhého kola prezidentských voleb. Ghaní a Abdulláh Adulláh se domluvili na společné vládě národní jednoty.

Na základě této dohody Abdulláh souhlasil, že Ghaní se stane prezidentem, zatímco Abdulláh získá nově vytvořený post „výkonného premiéra“ s rozšířenými pravomocemi (více o výsledcích voleb se dočtete zde).

Uznávaný intelektuál a zkušený politik

Ghaní Vystudoval Americkou univerzitu v libanonském Bejrútu a antropologii na Kábulské univerzitě. Po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu v roce 1979 odjel do USA, kde získal doktorát z antropologie na Columbijské univerzitě. V letech 1983 až 1991 přednášel na Univerzitě Johnse Hopkinse. V roce 1991 se stal zaměstnancem Světové banky a pracoval na projektech v Číně, Indii a Rusku.

Do Afghánistánu se vrátil v roce 2001 a od ledna 2002 pracoval jako poradce prezidenta Karzáího. V této funkci spolupracoval s mezinárodními organizacemi, byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a afghánskou prozatímní vládou. Mezinárodní organizace podrobil kritice kvůli vysokým částkám, které nabízejí za práci, a tak diskriminují místní orgány.

V letech 2004 až 2008 působil jako ministr financí v Karzáího vládě. V roce 2006 se o něm uvažovalo jako o možném nástupci generálního tajemníka OSN Kofiho Annana. Kandidoval již v prezidentských volbách v roce 2009, kdy se ziskem tří procent hlasů skončil na čtvrtém místě.

Ghaní je více znám v zahraničí než ve své vlasti. Platí za mezinárodně uznávaného ekonoma s pověstí temperamentního technokrata. Je předsedou komise, která má na starost přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice. Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil na seznam stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.

Je ženatý, má dceru Miriam a syna Taríka. Jeho manželka Rula pochází z Libanonu a podle některých médií není muslimka. Mluvčí Ghaního prezidentské kampaně to však odmítl jako čirou spekulaci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.