Horká linka mezi Pchjongjangem a Soulem ohluchla. Napětí se zvyšuje

Napětí na Korejském poloostrově se dále zvyšuje. Situace je nejvyhrocenější od roku 2010, kdy KLDR ostřelovala jihokorejský ostrov. Severní Korea už vypověděla příměří, které ukončilo korejskou válku. Teď ohluchla i tzv. červená linka, která poskytuje přímé telefonní spojení mezi Pchjongjangem a Soulem.

Jižní Korea v reakci na hrozby ze Severu uvedla do vyšší pohotovosti armádu. Mezitím zahájila obvyklé společné manévry s americkými vojáky, které potrvají dva týdny. Krátce po zahájení vojenského cvičení, na něž KLDR vždy shlíží s velkou nelibostí, se pokusila skrze speciální linku zkontaktovat Pchjongjang.

Marně. Volali jsme dvakrát a Severokorejci nereagují, uvedl Soul podle serveru guardian.co.uk. Místo toho severokorejská televizní stanice KRT odvysílala propagandistické video vojáků připravených jít do boje, z něhož čpí "zloba a nepřátelství" vůči USA. Přesně tato slova jsou použita v klipu.

OSN: Příměří platí

Podle mluvčího OSN Martina Nesirkyho dokument, který ukončil korejskou válku z let 1950 až 1953, stále platí. Přijalo jej totiž Valné shromáždění OSN, ani jedna z Korejí ho tak prý nemůže jednostranně vypovědět.

Washington už v pátek vyzval Severní Koreu, aby přestala s provokacemi, a slíbil ochranu Jižní Koreji i Japonsku v případě, že by na ně stalinistická Severní Korea zaútočila. Ta pohrozila preemptivním (předcházejícím hrozícímu napadení - pozn. red.) jaderným útokem i samotným Spojeným státům.

Obecně se má ale za to, že ve vývoji jaderné zbraně nepokročila ještě tak daleko, aby mohla území USA skutečně zasáhnout. Právě jaderný program KLDR stojí za současným vyostřeným napětím. Pchjongjang nedávno provedl už třetí podzemní jaderný test a tvrdí, že už má jadernou zbraň.

Příměří bylo skutečně anulováno, píše severokorejský list

Odborníci se však domnívají, že ještě není schopen vyrobit dostatečně malou jadernou hlavici, která by se dala umístit na rakety dlouhého doletu. Rada bezpečnosti OSN na poslední test zareagovala dalším zostřením sankcí vůči Pchjongjangu, a co je důležité, tentokrát souhlasila i Čína, jinak spojenec KLDR.

Pchjongjang na ekonomické postihy minulý týden zareagoval vyhrocenou rétorikou a pohrozil vypovězením všech dohod o neútočení s Jižní Koreou, mezi tyto smlouvy patří i dohoda o příměří, kterou v roce 1953 skončila korejská válka (více o hrozbách KLDR čtěte zde).

V pondělí hlavní severokorejský list Rodong sinmun napsal, že příměří bylo skutečně anulováno. Horká linka nicméně už v minulosti utichla několikrát a KLDR také několikrát hrozila zrušením příměří, například v roce 1996 poslala stovky vojáků na hranice s Jižní Koreou.

Agentura AP k současné situaci uvedla, že tentokrát je rétorika KLDR vyhrocenější než obvykle a situace je nejvyostřenější od roku 2010, kdy Severní Korea odstřelovala jihokorejský ostrov, přičemž zabila čtyři Jihokorejce (více čtěte zde). Ve stejném roce KLDR torpédem zasáhla jihokorejskou válečnou loď, přičemž zemřelo 46 námořníků (více o potopení jihokorejské lodi zde).

KLDR hraje riskantní hru

Navzdory vyostřenému napětí ale mezi oběma státy úplně všechny kontakty neustaly a přinejmenším v některých oblastech pokračují vztahy v běžném chodu. Stovky Jihokorejců i v pondělí dostaly souhlas překročit hranici do KLDR do společné průmyslové zóny v Kesongu.

Reakce USA

USA v pondělí proti KLDR zpřísnily vlastní sankce. Oznámily sankce proti severokorejské bance, kterou režim využívá zejména ke směně zahraničních měn. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Baracka Obamy zdůraznil, že Washington se nesmíří se Severní Koreou jako jaderným státem. Naznačil také připravenost vyjednávat, pokud KLDR podnikne smysluplné první kroky.

Zdroj: ČTK

Tento komplex, který zůstává jedním z posledních symbolů mezikorejské spolupráce, provozuje KLDR s pomocí jihokorejských financí a znalostí a s převážně severokorejskými pracovními silami.

Podle analytiků je smyslem valné části výhrůžek posílit loajalitu obyvatel a armády vůči mladému severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi. "Je to součást jejich riskantní politiky. Je to snaha ukázat jejich odhodlání, že jsou ochotni podstoupit velká rizika. Čekají, že ostatní ustoupí a dají jim, co chtějí," míní Daniel Pinkston z think tanku International Crisis Group.

KLDR se zvýšeným tlakem snaží prosadit také své dlouhodobé požadavky, mezi něž patří odchod 28 500 amerických vojáků z Jižní Koreje, uznání KLDR coby jaderného státu a bezpečnostní záruky.

Propaganda v televizních zprávách. Podívejte se, jak KLDR vyhrožuje USA