Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dohody o neútočení na korejském poloostrově neplatí. KLDR je vypověděla

  2:50aktualizováno  11:30
Šest desetiletí stará dohoda o neútočení, jež ukončila korejskou válku z let 1950 až 53, i všechny další mírové pakty už neplatí. Komunistický režim v Pchjongjangu je vypověděl. Je to reakce na nové sankce, které ve čtvrtek přijala vůči KLDR Rada bezpečnosti OSN.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci ozbrojených sil (8. března 2013) | foto: AP

Severní Korea také oznámila, že přerušuje takzvanou červenou linku, tedy přímé telefonické spojení mezi Pchjongjangem a Soulem. Podle agentury AFP ale země přerušily telefonní linku v minulosti už pětkrát, naposledy v roce 2010. Informace o vypovězení příměří přinesla severokorejská agentura KCNA s odvoláním na tamní státní Výbor pro mírové sjednocení Koreje (CPRK).

KLDR a příměří se Soulem

Severní a Jižní Korea nikdy reálně nepodepsaly mírovou smlouvu a ve válečném stavu jsou formálně po víc než šedesát let doteď, i když jisté náznaky snahy o usmíření KLDR v minulosti projevila.

V roce 1991 premiéři obou států podepsali dohodu o usmíření, neútočení, vzájemné výměně a spolupráci. Krátce na to následovala smlouva o vyhlášení Korejského poloostrova pásmem bez jaderných zbraní.

O devět let později podepsaly země komuniké o usmíření a případném znovusjednocení. Pchjongjang ale v roce 2003 oznámil, že odvolává dohodu o bezjaderné zóně a dva roky na to přiznal, že disponuje nukleárními zbraněmi.

V roce 2009 pak KLDR oznámila, že ruší všechny politické a vojenské smlouvy s jižním sousedem a že se už necítí být vázána dohodou o příměří z roku 1953. Pchjongjang ji nyní plánuje vypovědět symbolicky 11. března, přesně 60 let po uzavření křehkého příměří.

Více o historii konfliktu zde.

Dalším opatřením, které přijal Pchjongjang v reakci na zpřísnění sankcí mezinárodního společenství, je uzavření hlavního hraničního přechodu Pchanmundžom v demilitarizované zóně mezi KLDR a jejím jižním sousedem.

Severokorejský Výbor pro mírové sjednocení Koreje odsoudil čtvrteční rezoluci OSN jako důkaz, že Washington a jeho "loutky v Soulu" jsou "zbrkle odhodlaní" ke konfrontaci. "Vztahy mezi Severem a Jihem zašly tak daleko za nebezpečnou hranici, že už nejdou napravit. Na Korejském poloostrově nabírá vrchu krajně nebezpečná situace, kdy jaderná válka může vypuknout právě teď," sdělil výbor v prohlášení.

Varoval rovněž, že severokorejská armáda "nemilosrdně" zareaguje na jakékoli narušení svého pozemního území, moře či vzdušného prostoru, "byť o jedinou píď".

Komunistický vůdce Kim Čong-un prohlásil, že armáda KLDR "je připravena na totální válku". V pátek navštívil vojenské jednotky v přední linii, které se podílely na ostřelování jihokorejského ostrova Jonpchjong v roce 2010. Podle agentury KCNA vojáky vyzval, aby byli kdykoli připraveni "sprovodit nepřítele ze světa".

Severokorejský režim rovněž v pátek uspořádal v Pchjongjangu další masovou manifestaci. Podle zpravodajů BBC se snaží vytvořit mezi občany dojem, že situace dosáhla kritického bodu. Vyskytly se i zprávy, že vozidla veřejné dopravy jezdí zakrytá sítěmi zelené maskáčové barvy.

KLDR hrozí USA preventivním útokem

Rada bezpečnosti OSN sankce přijala kvůli únorové jaderné zkoušce. Zpřísnění sankcí požadovaly především Spojené státy, přidala se ale i Čína, která dosud patřila k hlavním severokorejským spojencům.

Sankce mají za cíl zastavit Severní Koreji přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit k vývoji jaderného arzenálu a raket dlouhého doletu. Patnáctka členů Rady bezpečnosti je přijala jednomyslně.

Komunistický stát v očekávání hlasování rady pohrozil možností preventivního jaderného útoku proti Spojeným státům. Washington v reakci na to prohlásil, že je s to plně se bránit proti případnému útoku severokorejské rakety. Podle Bílého domu KLDR svými pohrůžkami ničeho nedosáhne.

Jižní Koreu zase před několika dny Pchjongjang varoval, že k 11. březnu vypoví příměří, jež ukončilo korejskou válku z let 1950-53, a stejně tak i klíčovou smlouvu z roku 1991, která schválila mírové řešení sporů a předcházení náhodným vojenským střetům.

Jižní Korea varuje, že vymaže KLDR z povrchu Země

Už ve středu vyhlásila Severní Korea zákaz vstupu lodí a letadel do oblastí u svého východního a západního pobřeží. Podle expertů nejspíš chystá velké vojenské manévry, vyloučit však nelze ani raketový test. Soul varoval, že je plně připraven vrátit úder, pokud proti němu KLDR použije vojenskou sílu. Mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Kim Min-sok pohrozil, že pokud Pchjongjang zaútočí na Soul jadernou zbraní, "skončí existence KLDR na Zemi".

Fotogalerie

Mluvčí rovněž varoval, že v případě jakékoli provokace ze Severu okamžitě změní právě probíhající společné vojenské manévry Jižní Koreje a Spojených států v trestné tažení. Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje nicméně podotkla, že je připravena s Pchjongjangem jednat, jestliže ten "se vydá na cestu změny".

Čína coby doposud nejbližší spojenec KLDR vyzvala ke klidu a zdrženlivosti. "Čína apeluje na všechny zúčastněné strany, aby zachovaly klid, prokázaly zdrženlivost a vzdaly se všech akcí, jež by mohly prohloubit napětí," prohlásila mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. Proti nukleárním ambicím Severní Koreji se ovšem východoasijská velmoc postavila opakovaně. Naposledy ve čtvrtek, když hlasovala v Radě bezpečnosti OSN pro zpřísnění sankcí pro KLDR (podrobnosti o rozšíření sankcí pro Severní Koreu zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.