Václav Klaus, dlouholetý politický rival Václava Havla, zachoval směrem ke svému protivníkovi dekorum prakticky jen jednou. A to když Havel v prosinci 2011 zemřel.
Tehdy Klaus nad Havlovou rakví prohlásil, že odešel prezident, politik, intelektuál, umělec a člověk, na kterého bude země vzpomínat s vděkem, úctou a respektem. "Nejsme velký národ, a proto ani velkých postav nemáme na rozdávání, přesto jsme často dopouštěli, aby bylo jejich dílo a odkaz zplošťováno a deformováno," říkal Klaus (Klausův smuteční projev v plném znění čtěte zde).
Kdo byli jakobíniJakobíni, k nimž Klaus Havlův politický styl přirovnal, stáli od roku 1793 v čele francouzské revoluce, která svrhla tamější monarchii. Vedl je Maximilien Robespierre, levicový advokát a spoluautor Deklarace práv člověka a občana. Politicky jakobíni žádali rozprodej zabaveného majetku po malých dílech a řízené hospodářství. Ve jménu "veřejného blaha" se postupně silně radikalizovali, éra četných poprav politických soupeřů dostala název jakobínský teror a vzrůstající odpor nakonec smetl i samotné jakobíny. |
Po vítězství Miloše Zemana nad bývalým Havlovým kancléřem Karlem Schwarzenbergem v prezidentských volbách zase Klaus převzal Havlovo někdejší motto a prohlásil, že pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí.
Více než rok po smrti prvního prezidenta polistopadového Československa a České republiky pak Klaus přišel s vlastním vyjádřením. Citovaly ho Lidové noviny, které mají rozhovor pro polský týdeník k dispozici (čtěte v LN zde).
"Václav Havel nazýval trh hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství (...) Bylo to extrémní levičáctví (...) Byl to také výbojný zahraničněpolitický intervencionismus (a humanitární bombardování) místo respektu ke kterékoli zemi světa," stojí v něm (celý text rozhovoru na oficiálním webu Václava Klause zde).
"Humanitární bombardování"Výrok je v souvislosti s nálety NATO na Jugoslávii připisován výhradně Václavu Havlovi. Není to úplně přesné. Slova pocházejí z Havlova vyjádření pro deník Le Monde: "Nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu," zní překlad z francouzštiny. Měsíc předtím tehdejší premiér Miloš Zeman hovořil podobně. "Po konzultaci s ministrem zahraničí jsem se rozhodl tak, jak jsem rozhodl, a to v sobotu 20. března odpoledne s tím, že jde o útoky na ryze vojenské, nikoli civilní cíle a že se jedná o ty vojenské akce, které mají zabránit humanitární katastrofě," řekl o českém souhlasu s akcí NATO. |
Klaus se tak vymezil jak proti Havlově často zřetelně dávané najevo nechuti měřit rozvoj společnosti jen ekonomickými ukazateli i proti Havlovu postoji k náletům NATO na Miloševičovu Jugoslávii v roce 1999.
Havel nebyl jediným Klausovým terčem v rozhovoru. O Karlu Schwarzenbergovi prohlásil, že kvůli "skandálnímu a ničím neomluvitelnému zpochybnění Benešových dekretů" není autentickým Čechem, názory britského premiéra Davida Camerona na EU pokládá za polovičaté.
O americkém prezidentovi Baracku Obamovi řekl, že "dnešní liberalismus obamovského ražení je antidemokratickou, antiliberální ideologií, které podléhá stále větší část západního světa".
Když před časem Klausův vicekancléř Petr Hájek ve své knize Smrt v sametu označil Havla za služebníka Satanova a přirovnal ho též k Antikristovi, Klaus označil knihu za téměř povinnou četbu (o Klausově komentáři ke knize čtěte zde). Uvedl nicméně také, že sice sdílí Hájkovu kritiku historické role Václava Havla, nikoliv ale všechny jeho "expresivní a nadsazené výrazy".
Souhlasíte s Klausovým hodnocením Václava Havla?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 4. března 2013. Anketa je uzavřena.
