Sedmdesátimetrová vzducholoď se na počátku ledna během testu ve vojenském hangáru nedaleko Los Angeles vznesla jen do výšky několika metrů, pro inženýry však těchto pár minut představuje významný pokrok.
"Uvědomil jsem si, že jsem v historii letectví zanechal drobnou tečku. Ta drobná tečka představuje něco, co nikdy nikdo nezkusil a nyní je to uskutečnitelné," řekl agentuře AP inženýr Munir Jojo-Verge.
Vzducholoď flintou nesestřelíšVelký rozhovor s pilotem Zeppelinu |
Prototyp nazvaný Dragon Dream není určen k přepravě nákladu, přestože stejně velký stroj by podle inženýrů dokázal unést až 30 tun. Firma počítá s tím, že stroj, který nakonec dodá armádě, bude 137 metrů dlouhý a unese až 66 tun nákladu. To by Pentagonu dalo výhodu při dopravě vojenské techniky na bitevní pole i při záchraně lidí z oblastí postižených přírodní katastrofou.
"S tímto plavidlem se můžete dostat do oblastí, které byly zničeny, kde nejsou žádné přístavy ani ranveje. S tímto strojem se tam dostanete a vyložíte celý náklad i přesto, že tam není žádná infrastruktura, žádné letiště, na kterém by se dalo přistát," říká mechanik společnosti Aeroscraft Tim Kenny.
Pošle Pentagon další miliony?
Vzducholoď má velmi lehkou kostru z uhlíkových vláken a hliníku a je potažena odolnou fólií z polyesteru zvaného Mylar, který jí díky své kovové barvě propůjčuje vzhled stříbrné velryby. Vzhůru ji nesou balony plné helia skryté v jejích útrobách. Helium je na rozdíl od vodíku nehořlavé, takže nehrozí výbuch, který způsobil zkázu vzducholodě Hindenburg v roce 1937.
Plavidlo lehčí než vzduch funguje podobně jako ponorka. Když posádka chce stoupat, vypustí vzduch, když potřebuje klesat, vzduch naopak nabere. Stroj může startovat vertikálně jako helikoptéra, ale může také změnit svůj vztlak, čímž se stane těžší než vzduch a dosedne na zem.
Vzducholoď nyní čekají další desítky testů, které se zaměří především na odolnost vůči silnému větru a jiným extrémním rozmarům počasí. "Její zranitelnost spočívá především v její velikosti," říká expert a někdejší testovací pilot Pete Field. "Má velkou plochu povrchu, takže vítr na ni má ohromný vliv," dodává.
Ministerstvo obrany a NASA už do vývoje nové vzducholodě investovaly 35 milionů dolarů (asi 700 milionů korun). Společnost Aeroscraft doufá, že si zajistí investice z Pentagonu na dotažení celého projektu do konce. Faktem je, že armáda USA nyní do vzducholodí investuje. Společnost Northrop Grumman v srpnu provedla první testovací let špionážní vzducholodě, která vydrží ve vzduchu až tři týdny (více zde).
