Snímek, o němž je řeč, se jmenuje Zero Dark Thirty (což je výraz amerických vojáků pro "půl hodiny po půlnoci") a v USA měl premiéru teprve před několika dny. Diskuse o něm ale běží už mnoho týdnů, v podstatě od chvíle, kdy se na veřejnost dostaly první záběry a upoutávky.
Zero Dark Thirty pojednává o desetiletém honu na nejhledanějšího teroristu světa, šéfa al-Káidy Usámu bin Ládina. Začíná jedenáctým zářím 2001 a končí zásahem speciálního amerického komanda v Usámově domě v pákistánském Abbottábádu počátkem května 2011, při němž byl světový terorista číslo jedna zabit.
A jádrem kontroverze je následující otázka: nakolik si snímek dělá ambici být věrným historickým svědectvím a nakolik užívá uměleckou licenci? Jde totiž o to, že ve filmu se mučí. Dosti drsně, v podstatě celou první zhruba půlhodinu. Agenti CIA používají na plátně různé "zesílené techniky výslechu", jak se mučení eufemisticky říká.
Nenechávají vězně spát, nedávají jim dost jíst, celou noc je nechají přivázané za ruce v temné místnosti s burácející hudbou. Vodí je na psím vodítku, zavírají do miniaturní dřevěné krabice, opakovaně je vystavují waterboardingu... Některé zlomí, některé ne.
"Kritizujte radši ty, kdo mučení nařídili"
Americká režisérka Kathryn Bigelowová při natáčení snímku Zero Dark Thirty o honu na Usámu bin Ládina
V čele tábora kritiků filmu stojí skupina amerických senátorů. Co jim vadí? Zjednodušeně řečeno celkové vyznění Zero Dark Thirty. Mají pocit, že z filmu vyplývá, že USA získaly rozhodující důkazy o bin Ládinovi a místě jeho pobytu právě díky mučení vězňů v tajných zařízeních CIA v Evropě nebo ve věznici na Guantánamu (o kritice a reakci CIA čtěte zde).
Zákonodárci se přitom odvolávají na nedávnou zprávu senátního výboru pro tajné služby, která tvrdí, že mučení Američany k bin Ládinovi nepřivedlo.
Režisérka Kathryn Bigelowová se k celé věci už dříve vyjádřila v tom smyslu, že vynechat z filmu mučení by bylo v podstatě překrucování historie. Což nyní zopakovala i v nejnovějším textu pro deník The Los Angeles Times, kde zároveň politikům vzkázala, aby místo jejího snímku kritizovali ty své kolegy, kteří mučení v inkriminovaných letech nařídili.
Bigelowová zdůraznila, že ona osobně je proti jakémukoliv mučení. Ale zopakovala, že z filmu ho vynechat nemohla. "My, kdo se zabýváme uměním, víme, že popis neznamená souhlas," napsala v souvislosti s kritikou ze strany washingtonských politiků, řady novinářů i obhájců lidských práv.
Zero Dark Thirty byl minulý týden nominován na pět Oscarů, včetně kategorie nejlepší film. Sama Bigelowová ale nebyla nominována v kategorii režisérů a řada médií to spojuje s negativní publicitou v posledních týdnech.
Nicméně při premiérovém víkendu v amerických kinech byl Zero Dark Thirty nejnavštěvovanějším filmem s tržbami 24 milionů dolarů (462 milionů korun).
