Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátory USA rozčilil film o honu na bin Ládina. Ještě před premiérou

  16:51aktualizováno  16:51
Americký Senát chce vědět, co všechno prozradili agenti CIA filmařům, kteří natočili snímek o honu na Usámu bin Ládina. Film ještě ani neměl premiéru, ale už je kvůli němu pozdvižení. Tvůrci v něm totiž naznačují, že klíčové důkazy o bin Ládinově úkrytu získala CIA prostřednictvím mučení vězňů.

Usáma bin Ládin na archivním snímku z roku 1998. | foto: AP

Waterboarding. Velmi drsná mučicí metoda, při níž má člověk pocit, že se topí, před pár lety nějaký čas ovládala stránky amerických novin. Vyšetřovatelé ji používali třeba na Guantánamu, kde Američané dodnes drží vězně podezřelé z terorismu. Nebo také v tajných věznicích CIA v Evropě.

Hrál waterboarding, případně další mučicí metody roli při honu a dopadení nejhledanějšího teroristy světa, šéfa al-Káidy Usámy bin Ládina? A pokud ano, jak důležitou?

Diskuse na tohle téma se v USA rozhořela v posledních týdnech v souvislosti s novým hollywoodským filmem oscarové režisérky Kathryn Bigelow. Snímek se jmenuje Zero Dark Thirty (což je vojenský výraz pro "třicet minut po půlnoci") a pojednává právě o desetiletém pátrání po bin Ládinovi, které vedlo až k jeho zabití elitním americkým komandem v pákistánském městě Abbottábád loni v květnu (o zabití teroristy číslo jedna čtěte zde).

Ve vybraných amerických kinech už měl film předpremiéru 19. prosince, naplno se v USA začne promítat 11. ledna, v Evropě většinou později. Už teď se však o něj zajímá i výbor pro tajné služby amerického Senátu. V něm zasedají jak republikáni, tak demokraté. A ani jedněm z nich se Zero Dark Thirty nelíbí.

Film podle nich naznačuje, že "zesílené výslechové metody" (rozuměj mučení) hrály při hledání a nalezení šéfa al-Káidy klíčovou roli. Jinak řečeno, že bez mučení by Američané strůjce teroristických útoků z 11. září 2001 možná ani nenašli. A to podle výboru rozhodně není pravda.

Dokažte to

Senátoři odeslali úřadujícímu řediteli CIA Michaelu Morellovi za poslední dva týdny už dva dopisy, uvedla americká televize CNN. První odešel už 19. prosince, tedy v den předpremiéry filmu.

Senátoři pod vedením demokratů Dianne Feinsteinové a Carla Levina a republikána Johna McCaina v něm Morella požádali, aby je seznámil se všemi informacemi a dokumenty CIA, k nimž měli filmaři přístup.

Režisérka Kathryn Bigelow i scenárista Mark Boal se tématem honu na bin Ládina zabývali už před teroristovým dopadením a s lidmi ze CIA (včetně Morella samotného) se sešli krátce po něm, ještě v květnu 2011. Jejich přístup k informacím byl celkově unikátní, kromě důležitých postav CIA mluvili i s klíčovými lidmi z Pentagonu a tak dále.

A senátoři mají pocit, že informace poskytnuté zpravodajskou službou mohly filmaře "uvést v omyl".

Jednadvacátého prosince Michael Morell, který teď vede CIA po odstoupivším generálu Davidu Petraeusovi, rozeslal svým zaměstnancům vyjádření k Zero Dark Thirty. V něm v podstatě roli mučicích technik při hledání bin Ládinova úkrytu přiznal, napsal ale, že nebyly zdaleka tak důležité, jak film naznačuje.

"Ten dojem je chybný," konstatoval Morell. "Měli jsme k dispozici různorodé zpravodajské informace. Některé pocházely od vězňů vystavených zesíleným výslechovým technikám. Ale byly i jiné zdroje," konstatoval. 

O deset dní později na tento jeho výrok zareagovali senátoři dalším dopisem. Znovu Morella požádali, aby jim poskytl všechny informace i dokumenty, které měli k dispozici filmaři. A k tomu připojili požadavek, aby vysvětlil a doložil své konstatování o tom, že mučení hrálo roli.

Zákonodárci se odvolávají na nedávno publikovanou studii, kterou provedl právě výbor pro tajné služby a podle níž žádné mučení k nalezení bin Ládinova kurýra (a potažmo pak bin Ládina) nevedly.

CIA zatím na požadavek senátorů zareagovala jen poněkud neurčitým prohlášením, že "bere vážně svou povinnost senátní výbor informovat" a že si "váží svého vztahu s Kongresem".

"Hrubě nepřesný film"

Senátní výbor se ale neobrátil jen na tajnou službu. Onoho devatenáctého prosince senátoři odeslali dopis i společnosti Sony Pictures, která Zero Dark Thirty distribuuje. Uvedli v něm, že film je "hrubě nepřesný a zavádějící", a požádali studio, aby otevřeně konstatovalo, že "snímek se nezakládá na faktech".

Na což zase zareagovali režisérka i scenárista prohlášením,  že jejich snímek "ve dvou a půl hodinách zestručňuje deset let zpravodajské práce". "Zobrazili jsme celou škálu kontroverzních praktik a zpravodajských metod, které byly použity za účelem nalezení bin Ládina. Snímek ukazuje, že ani jedna z nich nebyla sama o sobě klíčová pro jeho dopadení," uvedli.

Debata o filmu ještě jistě nekončí. S trochou nadsázky se dá říct, že jde o tu nejlepší reklamu, jakou si Kathryn Bigelow mohla přát.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.