"Návrh chce postihovat sledování, které je v rozporu s veřejným zájmem, což je v trestním právu velmi vágní pojem. Jakkoli si soukromí zaslouží ochranu, a to možná i v trestněprávní rovině, návrh ČSSD je zpracován nejasně a navíc bez souvislosti s připravovaným zákonem o bezpečnostních agenturách," zdůvodnila nesouhlas vlády vicepremiérka a šéfka Legislativní rady vlády Karolína Peake.
Zatímco sociální demokraté svůj nový návrh zdůvodnili tím, že problematika neoprávněného sledování, zejména prostřednictvím odposlechů, není dosud v trestním zákoníku náležitě upravena a trestný je pouze stalking čili nebezpečné pronásledování, vláda to vidí trochu jinak.
"Návrh se pokouší zajistit ochranu zájmům, které již v platném právním řádu České republiky chráněny jsou, a to jednak v rovině občanskoprávní, úpravou ochrany osobnosti, ale částečně také v trestním zákoníku," napsala vláda do svého odmítavého stanoviska, které posílá spolu se zákonem poslancům.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS vládu upozornil, že návrh ČSSD je formulován pomocí nejednoznačných a výkladově problematických pojmů. Vláda argumentuje tím, že pojem "získávání poznatků s použitím elektronického nebo jiného technického zařízení" žádný jiný platný právní předpis neupravuje.
Nedávno vzbudil velkou pozornost například případ, kdy se odposlech našel v bytu ministerstva pro místní rozvoj, který v té době obývala poslankyně Kristýna Kočí, vyloučená z Věcí veřejných. Vyšetřovatelé ale už zřejmě nikdy nezjistí, kdo do bytu odposlech dal. Videozáznamy z bezpečnostních kamer, které by mohly pachatele odhalit, někdo smazal.
Ve Velké Británii zase skandál kolem odposlechů donutil mediálního magnáta Ruperta Murdocha ukončit vydávání bulvárního týdeníku News of the World. Týdeník špehoval například příbuzné obětí teroristického útoku v Londýně nebo padlých vojáků.
