Oproti roku 2009 sledovala loni policie o 12,5 procenta více lidí a věcí. Nejaktivnější v tomto směru byl ÚOOZ, tedy elitní detektivové rozkrývající organizovaný zločin. Druhá je pražská "kriminálka", třetí jihomoravská a na čtvrtém místě v počtu "sledovaček" je celostátní Národní protidrogová centrála.
SledováníPolicisté sledovali osoby a věci celkem v 3688 případech. ÚOOZ - 670 případů SKPV Praha - 493 případů SKPV Jihomoravský kraj - 418 případů NPC - 395 případů |
Více než pětinu všech sledování využila policie v souvislosti s násilnou trestnou činností, následují vloupání, toxikománie, krádeže a daňová trestná činnost.
Účinnost sledování je podobná jako u odposlechů, a to 74 procent. Zhruba čtvrtina sledování by se nemusela ani povolovat, neboť 12,6 procenta bylo neaktivních či nerealizovaných a 13,7 procenta takovýchto úkonů policistům nijak nepomohlo.
Policie zvýšila i počet odposlechů
Podle zveřejněných statistik čeští policisté loni odposlouchávali přes tři tisíce lidí, což znamená nárůst o 11 procent oproti roku 2009. Poprvé od roku 2006 se počet odposlechů meziročně zvýšil.
OdposlechyPolicie ČR odposlouchávala loni 3020 lidí prostřednictvím 5006 telefonních linek. NPC - 586 lidí ÚOOZ - 521 lidí SKPV Praha - 511 lidí SKPV Ústí nad Labem - 405 lidí |
Nejčastěji sledovala telefony Národní protidrogová centrála, jako druhý byl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Přes čtyřicet procent všech odposlechů bylo nasazeno na trestné činy toxikománie, další pětina celkového počtu připadla na násilné trestné činnosti.
Takřka devadesát procent odposlechů použitých Národní protidrogovou centrálou bylo zaměřeno proti organizovaným skupinám, stejně jako necelých 65 procent u ÚOOZ.
Monitorování telefonů bylo účinné z téměř 78 procent, kdy sloužilo jako důkaz v trestním řízení nebo například pomohlo k zadržení pachatelů. Ve třinácti procentech však odposlechy nebyly využity a dalších devět procent nebylo vůbec realizovaných. Celkem bylo tedy 22 procent všech povolených odposlechů zbytečných.
