"V tomto ohledu 'soupeříme' už dlouho s Maďary," souhlasí s výsledky průzkumu OECD předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier.
Proč je na tom Česko tak špatně, pokud jde o rakovinu tlustého střeva a konečníku?
Je to dané především složením stravy, což máme společné s Maďary. Obě kuchyně se vyznačují nadbytkem tuku, nedostatkem zeleniny. Také je u nás vysoké procento obézních. Za vznik nádorů může ze šedesáti procent právě obezita, nedostatek pohybu a kouření.
Stoupá šance na přežití rakovinyČeši zatím na rakovinu umírají často, selhává prevence |
Lidé u nás často zanedbávají prevenci. Čím si to vysvětlujete?
Populace dosud nevzala na vědomí nabídku screeningu neboli zjišťování krve ve stolici. To je jeden ze záchytných prvků, kdy lze provést podrobné vyšetření a odhalit nádor ve včasnější fázi. Možnost screeningu využívá 20 až 30 procent ohrožených lidí. Tam jsou velké rezervy. Zaostává cílená propagace významu screeningu, systematická výchova občana ve smyslu nepřežírej se, nekuř, hýbej se a choď na vyšetření.
Co mohou lidé změnit sami?
V případě prevence rakoviny tlustého střeva je nutná především zdravá výživa a pohyb. A také obecná výchova, že lidé by měli konzumovat maximálně dvě tři vejce týdně a dávat přednost rostlinným tukům před živočišnými. Hlavně mladým matkám je třeba opakovat, aby nevodily děti do fastfoodů.
Ve Spojených státech jsou lidé také obézní, přitom nemají tak špatné výsledky, pokud jde o rakovinu.
Američané jsou opravdu nejtlustší národ, ale velká města v USA mají lepší systém prevence než my. A pořád platí, že přijít včas znamená mít šanci. Navíc statistika o nádorovém výskytu je vedena jen ve 22 státech.
Doženeme někdy západní státy?
Ano, ale kdy, to vám nepovím. Chybí nám 40 let ve srovnání s vývojem ve svobodném světě. Zdravotnictví před revolucí zase tak špatné nebylo, ale na lidech se podepsal životní styl, podvědomí strachu, dvojitá výchova, kdy rodina říkala něco jiného než škola. V některých generacích to stále přetrvává a ještě to chvíli potrvá.
