Sedmadvacítka vybere „prezidenta“ a šéfa diplomacie příští čtvrtek

Švédské předsednictví uspořádá 19. listopadu mimořádný summit v podobě pracovní večeře, na které se vybere nový "prezident" a šéf diplomacie EU. Tyto dvě nové funkce totiž předpokládá Lisabonská smlouva, kterou minulý týden jako poslední ratifikovala i Česká republika.

Fredrik Reinfeldt - Ve volbách ve Švédsku zvítězil pravostředový blok Alliance | foto: Reuters

Podle švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, jehož země v tomto pololetí předsedá EU, nové posty s největší pravděpodobností obsadí nějaký současný či bývalý premiér, zkrátka někdo z vysoké politiky.

"Je to velmi napjatá situace, protože jde o premiéry a vrcholné představitele, kteří již zastávají funkce. Musím si být jistý před tím, než je požádám, aby se stali kandidáty," řekl Reinfeldt a dodal, že v příštích dnech se konzultace o kandidátech ještě zintenzivní. Zatím totiž není žádné jméno oficiálně potvrzené.

Největší šanci na zvolení má podle některých diplomatů současný belgický premiér Herman Van Rompuy. Ve hře ale prý zůstávají také francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, někdejší britský premiér Tony Blair a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

EU HLEDÁ ŠÉFA DIPLOMACIE

britský ministr nominaci odmítl

"Británie má jediného kandidáta pro pozice v Evropské radě, o nichž se nyní diskutuje: tímto kandidátem je Tony Blair," řekl v úterý britský premiér Gordon Brown.

Brown také dodal, že britský ministr zahraničí David Miliband se naopak navzdory spekulacím z posledních týdnů nebude pokoušet získat post vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Další možní kandidáti, jejichž jména v souvislosti s postem šéfa diplomacie zazněla, byli kupříkladu eurokomisař pro rozšiřování Olli Rehn nebo někdejší italský ministr zahraničí Massimo D´Alema.

Formování nové Evropské komise

Obsazení obou klíčových postů souvisí ve velké míře s formováním nové Evropské komise. Proces vybírání nových komisařů může totiž začít až po zvolení ministra zahraničí, který bude podle Lisabonské smlouvy současně i místopředsedou výkonného orgánu 27členného bloku.

ŠPIDLU VYSTŘÍDÁ V KOMISI FÜLE

na nominaci Štefana Füleho se shodla vláda

S jeho obsazením tak souvisí i rozdělení důležitých míst v Komisi. Stát, jehož představitel obsadí místo šéfa diplomacie nebo stálého předsedy EU, by posléze v Komisi neměl získat nějaké mimořádně důležité, kupříkladu ekonomické, portfolium.

Neformální konzultace o složení komise už probíhají a do Bruselu postupně přichází z jednotlivých zemí jména. Češi do Bruselu hodlají vyslat současného ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho.

MOŽNÍ KANDIDÁTI NA "PREZIDENTA" EU

- Kandidaturu bývalého britského premiéra Tonyho BLAIRA (56) zpočátku podporoval i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Šance předního adepta ale od konce října klesají.

- Preference klesají i nejdéle sloužícímu premiérovi v Lucembursku Jean-Claudemu JUNCKEROVI (54), a to od nedávných sporů s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Sarkozym ohledně zákonů o bankovním tajemství. Juncker byl jedním z architektů maastrichtské smlouvy, která vedla ke zřízení eura.

- O francouzském ministru zahraničních věcí a zakladateli hnutí Lékaři bez hranic Bernardu KOUCHNEROVI (70) se hovoří i v souvislosti s postem evropského komisaře pro vnitřní trh. Šéfovi Elysejského paláce, který se loni významně zasazoval o uklidnění rusko-gruzínského konfliktu, se ale vytýká, že na mnohé mise vysílá především osobnosti blízké prezidentu Nicolasi Sarkozymu, což oslabuje funkci šéfa diplomacie.

- Belgický premiér Herman VAN ROMPUY (62) má údajně mezi státy EU pro funkci předsedy Evropské rady asi nejsilnější podporu. Vlámský křesťanský demokrat v Belgii prokázal výraznou diplomatickou obratnost při projednávání vlámských a valonských národnostních požadavků.