Jen co český prezident jako poslední ratifikoval Lisabonskou smlouvu, pustili se bruselští úředníci do řešení otázky, koho zvolit na post stálého předsedy Evropské rady (takzvaného europrezidenta) a ministra zahraničních věcí EU.
Spekulací o kandidátech na evropského ministra zahraničí není zdaleka tolik, jako jmen možného budoucího lídra Unie.
Horkým adeptem na šéfa diplomacie EU se jevil britský ministr zahraničí David Miliband. Podle agentury Reuters na jeho nominaci panuje vzácná shoda mezi evropskými diplomaty. Čtyřiačtyřicetiletý Miliband ale návrh odmítl a podpořil kandidaturu bývalého premiéra Tonyho Blaira na post stálého předsedy Evropské unie.
TONY BLAIR ZTRÁCÍ V SOUBOJIo post prezidenta Evropské unie |
Při obsazování dvou nejvyšších evropských postů bude hrát totiž roli původ a politické zaměření kandidáta. Bude-li jeden z většího státu Unie, druhý by měl pocházet z menšího. A bude-li jeden kandidát z řad pravice, druhý by měl být z levice.
V bruselských kuloárech se také často skloňuje jméno dalšího možného kandidáta, a to někdejšího italského premiéra Massima D´Alema. Podle některých diplomatů se ale proti šedesátiletému středolevicovému politikovi ohradili zástupci nových členských států z bývalého východního bloku kvůli jeho komunistické minulosti.
Skandinávie nabízí dva kandidáty
Dále se objevuje jméno švédského šéfa diplomacie Carla Bildta. Rovněž šedesátiletému bývalému středopravicovému premiérovi se ale šance na zvolení krátí kvůli jinému Skandinávci na vysokém postu v mezinárodních strukturách. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen už totiž řídí NATO.
Bildt je také pro některé členy EU nepřijatelný kvůli svému tvrdému postoji vůči Rusku a silné podpoře tureckého přístupu do Unie.
Hovoří se i o sedmačtyřicetiletém finském komisaři pro rozšiřování Olli Rehnovi, který si získal své příznivce klidným vyjednáváním se státy, které usilují o vstup do Unie. Ovšem stejně jako Bildt mu nevýhodou mohou být jeho nordické kořeny.
Evropští poslanci uvažují i o bývalém francouzském ministru zahraničí Michelovi Barnierovi, kterému se přezdívá "Stříbrný lišák".
Do hledáčku evropských politiků se dostaly i dvě ženy. Třiapadesátiletá bývalá šéfka rakouské diplomacie Ursula Plassniková a řecká ministryně školství Anna Diamantopoulová, která byla v letech 1999-2004 byla komisařkou pro sociální záležitosti.
Funkce ministra zahraničí Evropské unie
Budoucí šéf diplomacie povede evropskou zahraniční politiku. To on bude komunikovat s prezidenty a představiteli jiných států mimo rámec EU. Sám ale rozhodovat nebude, vždy se bude muset obrátit na lídry členských států.
Ministr zahraničí by měl určovat rozpočet pro zahraniční politiku, nikoli však pro rozvojovou pomoc. Povede také bezpečnostní projekty, kupříkladu mise v Bosně, Kosovu, Gruzii nebo Afghánistánu a třeba i možné mírové mise v Africe. O rozšiřování EU ale rozhodovat nebude.
