Místopředseda lidovců Pavel Svoboda, který je expertem na evropské právo, se však domnívá, že prezident se pohybuje v rámci ústavy a své kroky "ustojí".
"Nový argument Václava Klause týkající se tzv. Benešových dekretů není možné brát vážně, je to pouze hra na strunu primitivního nacionalismu. Vypadá to, že Klaus tímto zahajuje volební kampaň pro nové pravicově extremistické uskupení, do jehož čela se zřejmě chce postavit," uvedl Liška.
Klaus: V Lisabonu chci trvalou výjimkuŽádá záruky proti prolomení Benešových dekretů |
Klaus dnes potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě, a to ještě před tím, než tento dokument případně podepíše. Věří, že taková výjimka se dá vyřešit rychle. Prezident se obává, že listina základních práv by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety.
"Nemohu se s tím ztotožnit, spíš to pokládám za důkaz prezidentovy slabosti," komentoval Klausův krok exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. - rozhovor s lídrem TOP 09 čtěte zde
Návrh zelených má za bezpředmětný, protože ústavní možnost velezrady není podle něj v tomto případě použitelná. To, že Klaus není schopen svůj mandát plnit, by podle něj nikdo nepotvrdil.
"Je to v podstatě znovuotevření smlouvy. To, že prezident přichází se zlepšováky v této fázi, je přinejmenším neobvyklé. Na druhou stranu, pokud mám mluvit jako právník, ústavní právo na to má," řekl Svoboda.
Využívat znění ústavy podle něj prezident umí "mistrně", i když tím Česko dostane do nevýhodné pozice. "Ústavně to ustojí, i když radost z toho nemám," konstatoval. Češi podle něj za postoj prezidenta zaplatí tím, že se sami postaví do ústraní evropského dění.
Liška: Vzdát se listiny je omezení práv
Poznamenal také, že na téma vztahu Lisabonské smlouvy a Benešových dekretů vzniklo mnoho posudků. Liška na tiskové konferenci zdůraznil, že předchozí vláda při jednání o podobě smlouvy nechtěla přijmout podmínky stejné jako Polsko a Británie, protože podle ní nejsou prospěšné.
"Je to obrovský pokrok, že se konečně listina stává právní součástí takového dokumentu," uvedl Liška s tím, že kdyby se Česko listiny vzdalo, mělo by menší práva než ostatní země evropské sedmadvacítky. Je podle něj nutné, aby se Češi proti takové změně bránili.
Klaus nyní podle Lišky přichází se "svévolným názorem" a překročil mantinely, které mu dává ústava. Popírá prý demokratický systém v Česku a celý demokratický proces, který předcházel ratifikaci smlouvy v obou komorách parlamentu. Klaus podle Lišky také posiluje nedůvěru zahraničí vůči Česku.
Předseda zelených ale vyjádřil přesvědčení, že na současnou situaci by nebylo možné aplikovat pravidla pro žalobu na prezidenta pro velezradu, která může vést k jeho odvolání. Tu podávají senátoři a posuzuje ji Ústavní soud. Bylo by podle něj ovšem možné usilovat o jeho odvolání s tím, že není schopen funkci vykonávat.
S vládou zatím Klaus nemluvil
Klaus podle všeho svůj požadavek nekonzultoval s českou vládou ani s diplomacií. Premiér Jan Fischer ani ministr zahraničí Jan Kohout k jeho postoji neznali žádné podrobnosti.
"Nepovažuji ten včerejší návrh pana prezidenta Klause za katastrofu, ale za nový problém. Je potřeba o něm diskutovat a pokusit se ho vyřešit," prohlásil dnes předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek ve čtvrtek po zveřejnění první informace uvedl, že za určitých podmínek by Klausův požadavek mohl být cestou ze současné situace. "Pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích, mohlo by to být akceptovatelné," řekl.
Buzek dnes ale prohlásil, že přiznání výjimky pro Česko by vyžadovalo souhlas všech 27 zemí Unie.
