Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Lisabonu chci záruky proti prolomení Benešových dekretů, potvrdil Klaus

  10:30aktualizováno  17:01
Prezident Václav Klaus potvrdil, že žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv EU v Lisabonské smlouvě. Listina ohrožuje právní jistoty občanů České republiky, proto by měla mít země podobnou výjimku, jakou má Polsko či Velká Británie, řekl prezident. Na ty se Listina nevztahuje.

Minulá česká vláda podle Klause nevěnovala zárukám pro Česko dostatečnou pozornost. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Prezident tak reagoval na včerejší telefonický rozhovor s premiérem Švédska Fredrikem Reinfeldtem. Ten po jeho skončení pro agenturu Reuters naznačil, že Klaus požaduje poznámku týkající se Listiny základních práv EU.

Podle Klause byli oba politici domluveni na tom, že bude obsah rozhovoru soukromý. Protože se ihned po zveřejnění objevily spekulace, podle nichž Klaus našel další kličku, jak oddálit podpis Lisabonské smlouvy, svolal prezident na dnešní odpoledne tiskovou konferenci.

"Aniž si to mnozí uvědomují, Lisabonská smlouva pro Českou republikou znamená zásadní změnu. Tuto smlouvu jsem - jak víte - vždy pokládal za špatný vývoj Evropské unie," řekl prezident. Smlouva podle něj prohloubí dnešní problémy EU, zvýší její demokratický deficit a zhorší postavení země. "Vystavuje ji novým rizikům. Mimo jiné i proto, že povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi," řekl.

Její součástí je totiž Listina základních práv EU. Na jejím základě bude lucemburský Soudní dvůr EU posuzovat, zda jsou právní předpisy používané v členských zemích v souladu s touto Listinou, argumentuje prezident.

"To umožní obcházet české soudy a uplatňovat například majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce přímo u Soudního dvora EU. Listina dokonce umožňuje přezkoumávat už platná rozhodnutí českých soudů," uvedl prezident.

Reakce Mirka Topolánka

Redakce iDNES.cz zaslala šéfovi ODS esemesku s prosbou o vyjádření. "Doporučuji využít oficiální tiskové zprávy ODS. Nevím, jak jste přišla na to, že bych chtěl já někdy komentovat cokoli," odepsal Mirek Topolánek.

Topolánkova vláda podle Klause této důležité otázce nevěnovala dostatečnou pozornost, když nevyjednala pro Česko z Listiny výjimku, jakou si vyjednalo Polsko a Velká Británie.

Totéž požaduje prezident i pro Česko. "Před ratifikací si Česká republika musí alespoň dodatečně vyjednat obdobnou výjimku. Tím nám bude dána garance, že Lisabonská smlouva nemůže vést k prolomení tzv. Benešových dekretů," uzavřel prezident.

Je také přesvědčen, že lze výjimku, byť nestandardním postupem, velmi rychle vyřešit.

Klausův postoj naznačil už polský deník

Už ráno přišel s informací o tom, že Klausova podmínka má ochránit zemi před nároky sudetských Němců, polský list Rzeczpospolita s odvoláním na zdroje z Hradu.

"Máme expertizy, z nichž vyplývá, že by bylo možné oživení majetkových nároků. Nemůžeme dopustit, aby nějací soudci z Malty nebo Španělska, kteří zasedají v Evropském soudu a neznají historii našeho regionu, rozhodovali o tom, zda Němci mají právo získat své majetky," citoval list zdroj z Pražského hradu. Podobně mluví i zdroj iDNES.cz z prezidentské kanceláře.

Přesnější podobu Klausovy podmínky odhalil po jednání s ním předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Řekl, že Klaus požaduje trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, jakou mají Polsko a Velká Británie.

Před rizikem obejití Benešových dekretů v případě schválení Lisabonské smlouvy dlouhodobě varují například bývalá europoslankyně Jana Bobošíková či její kolega Vladimír Železný. Sám prezident už dříve připustil, že nebezpečí obejití dekretů by se obával.

Sudetští Němci cítí v Lisabonu šanci

Po přijetí Lisabonské smlouvy totiž Brusel nově uzná "práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie". Ta bude mít stejnou právní sílu jako zakládací smlouvy EU. Listina ale obsahuje mimo jiné zákaz rozlišování mezi evropskými občany z různých členských států.

Při posuzování majetkových nároků sudetských Němců by tak mohl Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodovat jinak, než dříve rozhodoval štrasburský soud. Na sudetské Němce bude nahlížet jako na evropské občany, kteří nemohou být v soudním sporu pro svůj původ diskriminováni. Jejich šance získat zpět majetek tak může vzrůst.

Na nebezpečí žalob ze strany sudetských Němců před časem upozornil právník z kanceláře prezidenta republiky Pavel Hasenkopf. "Považuji za zásadní chybu, že v rámci Lisabonské smlouvy nebylo vyjednáno výslovné potvrzení platnosti Benešových dekretů a jimi nastolených právních vztahů, respektive že to asi nikoho vůbec nenapadlo," uvedl před časem pro Lidové noviny.

Podle Hasenkopfa se dá očekávat, že někdo podobnou žalobu k Evropskému soudnímu dvoru skutečně podá. Rozhodnutí soudu pak bude závazné a nebude proti němu odvolání.

"Rozhodovat bude skupina soudců dejme tomu z Portugalska, Německa a Rakouska. Připomeňme také mnohokrát zdokumentovaný aktivismus ESD a jeho tendenci vykládat si své pravomoci tím nejširším možným způsobem," varuje Hasenkopf.

Buzek: Klausovy požadavky si musíte vyřešit sami

Prezident podle všeho s českou diplomacií nekonzultoval své požadavky ohledně dodatečných poznámek k Lisabonské smlouvě. Alespoň ministr zahraničí Jan Kohout o tom neví. "Bez znalosti podrobností ohledně podstaty a formy zvažovaného prohlášení se neumím a nemohu kvalifikovaně vyjádřit," prohlásil šéf české diplomacie a vicepremiér.

Situaci v Česku dnes mapoval předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, podle něhož si případné Klausovy dodatečné požadavky musí Česká republika vyřešit nejdřív interně.

Buzek se dopoledne setkal s šéfem Senátu Přemyslem Sobotkou, hodinu před polednem pak s prezidentem Václavem Klausem. Politici spolu mluvili asi hodinu. Buzek se setká ještě s předsedou Sněmovny Miloslavem Vlčkem a svou misi završí schůzkou s předsedou vlády Janem Fischerem.

Prezidentův požadavek nechtěla komentovat ani mluvčí Evropské komise Pia Ahrenkilde Hansen. Podle ní je nyní na premiérovi a vládě, aby zodpověděla, jak se k podmínce prezidenta postaví. Pokud Ústavní soud neshledá rozpor mezi smlouvou a českým ústavním pořádkem, není podle ní důvod váhat s podpisem, řekla pouze.

Protestující předají Buzkovi dopis

Proti Buzkově návštěvě před sídlem vlády protestují zástupci Machovy Strany svobodných občanů a zástupci iniciativy Dost. Předseda Petr Mach hodlá předsedovi europarlamentu předat osobní dopis.

"Považuji za vysoce nevhodné, aby představitel Evropské unie zasahoval do záležitostí jednotlivých členských států - a vaše návštěva v České republice se bohužel tak jeví. Evropský parlament nemá v ratifikačním procesu Lisabonské smlouvy sebemenší roli," napsal v něm například.

Do čtyř hodin odpoledne ale Buzek dopis nepřevzal. "Stojíme tu asi se dvěma či třemi desítkami členů, pan Buzek ještě nepřijel. Máme transparent 'Náš prezident rozhodne o ratifikaci, ne vy'. Když se nám nepovede dopis předat, pošlu ho panu Buzkovi poštou a e-mailem," řekl iDNES.cz telefonicky Mach.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Čech zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí Lipna

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách zůstávají bez elektřiny domácnosti v okolí lipenské přehrady na Českokrumlovsku. Většina poruch už se...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.