Pentagon systém antiraket určených k likvidaci nepřátelských střel krátkého a středního doletu neustále zdokonaluje, vývoj má být dokončen v roce 2011. Již dnes jsou americké protirakety na válečných lodích, postupně do roku 2015 by měly být umístěny i na zemi. Předpokládá se, že na dvou či třech místech Evropy.
Česko hlavním kandidátemMinistryně Clintonová slibuje rakety ČR a Polsku |
"Tyto rakety již fungují, pochybovat o funkčnosti systému nejde," naráží ministr obrany na skutečnost, že o původně zamýšleném protiraketovém štítu si to nemysleli zdaleka všichni. "Velmi záleží na tom, jak bude celý systém zakomponován do systémů NATO," upozornil Barták.
Ministr zahraničí Jan Kohout se domnívá, že umístění amerických raket v Česku by nemělo být v rozporu se strategií Severoatlantické aliance.
Umí Írán jadernou pumu?Pouhý den po Obamově rozhodnutí odpískat protiraketový štít v ČR a v Polsku se objevily indicie, které naznačují, že se americký prezident může fatálně mýlit. Agentura AP citovala z tajné zprávy expertů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kteří se domnívají, že Írán už má kapacity k výrobě atomové bomby a intenzivně pracuje na vývoji raketového systému, který by byl schopen nést nukleární hlavice. - více o zprávě čtěte zde |
Šéf diplomacie nyní čeká, jak se k americkým plánům postaví ministři obrany NATO příští měsíc v Bratislavě. "Problémem totiž může být, že radar by zcela financovaly USA. Na tomto raketovém systému by se už měly podílet i evropské země. To bude test, zda je Evropa vůbec připravena na svoji ochranu," podotkl Kohout.
Jestli nakonec místo radaru budou - třeba také v Brdech - baterie amerických protiraket, je velmi předčasné předvídat. Mimo jiné i proto, že o umístění raket by opět museli rozhodnout budoucí čeští politici, pravděpodobně již vláda, která vzejde z následujících voleb.
"Je v tom zatím strašně moc neznámých," připouští ministr zahraničí. Zdrženlivý je i ministr obrany: "Hovořit zatím o konkrétních věcech, jako je umístění interceptorů nebo raket, je v současné chvíli předčasné."
Česko chce zapojit vědce i zbrojovky
Do příprav nového protiraketového štítu se však Češi mohou zapojit již teď. Podle ministra obrany Martina Bartáka bude mít Česká republika zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu, a jednat bude také o zapojení českých zbrojovek.
Do konce roku by se mělo v Praze uskutečnit další kolo strategického dialogu, sdělil Barták po včerejším jednání se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem a ministrem obrany Robertem Gatesem. Ten vidí termín jednání o posílení bezpečnostních vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy "brzy na podzim".
"Uvítáme českou účast v nové architektuře a budeme hledat příležitosti, jak to provést. Budeme pokračovat v našem dvoustranném výzkumném úsilí ohledně protiraketové obrany," cituje ČTK amerického ministra obrany Gatese.
USA oznámily přehodnocení plánů protiraketové obrany ve čtvrtek. Chtějí vytvořit nový systém, který by bral víc v úvahu stupeň íránské nebo jiné hrozby. Původně počítaly s tím, že v Česku vznikne radarová základna a v Polsku protiraketová sila.doletu.
FÁZE ROZMISŤOVÁNÍ NOVÉHO ŠTÍTUFáze 1 Zhruba do roku 2011 by měly být na americké válečné lodě nainstalovány protiraketové systémy, kterými již Američané disponují, nebo je vyvinou do dvou let. K hlavním komponentům patří varovný systém Aegis, jímž je vybavena řada amerických křižníků a torpédoborců, obranné rakety SM-3 (Standard Missile-3), radar a senzory. Plavidla by měla operovat ve Středomoří i dalších oblastech. Fáze 2 Kolem roku 2015 by měly být na válečné lodě a na území spojeneckých států rozmístěny modernizované antirakety SM-3. Systém včasného varování bude rozšířen o moderní pozemní radar (zřejmě na Kavkaze) a senzory. Hlavními adepty pro umístění raket jsou kromě ČR a Polska státy na jihovýchodě a severu Evropy. Fáze 3 Asi v roce 2018 by měla být nasazena další modernizovaná verze SM-3. Fáze 4 Kolem roku 2020 začne rozmísťování nové verze raket SM-3 schopných odrazit potenciální ohrožení USA střelami dlouhého doletu. Náklady (podle Kongresu) - Za každou raketu SM-3 se vyšplhají na deset až 15 milionů dolarů (170 až 255 milionů korun) v porovnání se 70 miliony dolarů (1,2 miliardy korun) za každou z deseti antiraket dlouhého doletu, které měly být podle plánu Obamova předchůdce George Bushe rozmístěny v Polsku. (zdroj: ČTK) |
