Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Střely nového štítu budou v Evropě za šest let, Česko je hlavním kandidátem

  18:46aktualizováno  22:19
Nový plán protiraketové obrany počítá s tím, že USA nejpozději v roce 2015 rozmístí na území spojenců modernizované antirakety SM-3. Podle šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové jsou hlavními kandidáty na umístění střel ČR a Polsko. Jednat se bude do konce roku, vzkázal z USA český ministr obrany Martin Barták.

Podle ministryně zahraničí Hillary Clintonové jsou hlavními kandidáty na umístění antiraket Česká republika a Polsko. | foto: Profimedia.cz

Barták jednal ve Washingtonu se šéfem Národní bezpečnostní rady USA Jamesem Jonesem. Česko bude mít podle ministra zájem na tom, aby čeští odborníci působili v Agentuře pro protiraketovou obranu (MDA). Obě země tak čekají další rozhovory na vysoké úrovni.

Budou se týkat další vojenské spolupráce - například při přebudování letectva nebo zapojení českých zbrojovek do nové podoby protiraketového štítu. Do konce roku by se podle Bartáka mělo v Praze uskutečnit další kolo strategického dialogu.

Po jednání s Jonesem odjel ministr do Pentagonu na schůzku s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem. Ten ve čtvrtek řekl, že USA místo štítu v Česku a v Polsku rozmístí v Evropě lodě s protiraketovým systémem.

Spolupráce bude pokračovat

Evropské partnery znepokojené obratem americké politiky se dnes snažila uklidnit Hillary Clintonová. "Nikdy neopustíme naše spojence," oznámila. "Budeme pokračovat v úzké spolupráci s oběma," zdůraznila v projevu v Brookingsově institutu.

Šéfka americké diplomacie zároveň zdůraznila, že jsou Česko a Polsko hlavními kandidáty na rozmístění střel nové protiraketové obrany. Prahu také ujistila, že budou Spojené státy i nadále spolupracovat s českými firmami na výzkumu a vývoji v oblasti protiraketové obrany.

"Rozmístíme protiraketovou obranu rychleji než předchozí program. Budeme schopní reagovat pružněji na hrozby představované íránskými balistickými raketami středního a krátkého doletu," vyzdvihla Clintonová přednosti nové strategie. Odmítla tvrzení, že zrušení projektů v Polsku a v Česku učiní Evropu zranitelnější.

Rakety mohou být v Česku už za šest let

Šéf Bílého domu Barack Obama včera oznámil, že jeho země ustupuje od plánu vybudovat v Česku a v Polsku pozemní radar a protiraketové silo jako evropskou součást amerického protiraketového deštníku. Místo něj chce Washington v Evropě rozmístit mobilnější protiraketové střely, které by měly být nejprve na lodích a později i na souši. - více o plánu čtěte zde

Už ve čtvrtek šéf Pentagonu Robert Gates naznačil, že o umístění nových raket Washington bude jednat s Prahou i Varšavou, v úvahu prý ale přicházejí i další evropské země.

Vše o americkém radaru v Česku

Jako důvod pro změnu plánů uvedli Gates i Obama mimo jiné nové zpravodajské poznatky o íránském zbrojním programu, podle nichž Teherán výrazně pokročil ve vývoji střel středního a krátkého doletu. Proti nim je nový protiraketový systém primárně konstruován. Íránci prý naopak zaostávají v přípravě raket dlouhého doletu schopných zasáhnout Evropu a USA, kterým měl čelit původní systém.

Rakety dlouhého doletu bude mít Teherán v roce 2015

Dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké vládní činitele uvedla, že k získání střely dlouhého doletu bude Írán potřebovat o tři až pět let více, než se dosud předpokládalo. K dispozici by je mohl mít mezi roky 2015 a 2020. Administrativa předchozího prezidenta George Bushe vycházela z toho, že je získá nejpozději do roku 2015.

Česko loni uzavřelo se Spojenými státy takzvanou rámcovou dohodu, která má umožnit českým firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje a výroby celého amerického protiraketového štítu.

Nový americký plán protiraketové obrany má čtyři fáze. V prvních třech bude úkolem zajistit ochranu Evropy a amerických jednotek na "starém kontinentu" před íránskými střelami krátkého a středního doletu. Čtvrtý stupeň má zabránit případnému ohrožení USA íránskými raketami dlouhého doletu.

FÁZE ROZMISŤOVÁNÍ NOVÉHO ŠTÍTU

Fáze 1

Zhruba do roku 2011 by měly být na americké válečné lodě nainstalovány protiraketové systémy, kterými buď už Američané disponují, nebo které vyvinou do dvou let. K hlavním komponentům budou patřit varovný systém Aegis, jímž je v současnosti vybavena už řada amerických křižníků a torpédoborců, obranné rakety SM-3 (Standard Missile-3), radar a senzory. Tato plavidla by měla operovat ve Středomoří a v dalších oblastech.

Fáze 2

Střela SM-3 vypalovaná ze systému Aegis. Tato protiraketová obrana by měla ochránit i EvropuKolem roku 2015 by měly být na válečné lodě a na území Spojeneckých států rozmístěny modernizované antirakety SM-3. Systém včasného varování bude rozšířen o moderní pozemní radar (pravděpodobně na Kavkaze) a senzory. V současnosti již probíhají rozhovory s Poláky a Čechy, protirakety by ale podle plánu amerického prezidenta Baracka Obamy měly být rozmístěny také v dalších státech na severu a jihu Evropy.

Fáze 3

Asi v roce 2018 by měla být nasazena další modernizovaná verze SM-3.

Fáze 4

Kolem roku 2020 začne rozmísťování nové verze raket SM-3 schopných odrazit potenciální ohrožení USA střelami dlouhého doletu.

Náklady (podle Kongresu) - Za každou raketu SM-3 se vyšplhají na deset až 15 milionů dolarů (170 až 255 milionů korun) v porovnání ze 70 miliony dolarů (1,2 miliardy korun) za každou z deseti antiraket dlouhého doletu, které měly být podle plánu Obamova předchůdce George Bushe rozmístěny v Polsku.                              autor: ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.