Těsné vítězství Cipi Livniové naznačovaly už první odhady po zavření volebních místností včera večer. Přes noc pak komise sečetla 99 procent hlasů. S osmadvaceti mandáty v Knesetu, tedy izraelském parlamentu, si Kadima oproti stavu před volbami o jedno křeslo pohoršila.
Naopak druhý v pořadí, Likud bývalého premiéra a jestřába izraelské politiky Benjamina Netanjahua, ziskem sedmadvaceti křesel víc než zdvojnásobil dřívější počet mandátů: před volbami sedělo v Knesetu jen 12 jeho poslanců.
Za Kadimou a Likudem skončilo na třetím místě radikální hnutí ruských přistěhovalců Jisrael Bejtejnu (Izrael je náš domov), jemuž šéfuje kontroverzní populista Avigdor Lieberman. Dostal 15 křesel, což znamená polepšení o čtyři.
Pod stupněm vítězů pak zůstala Strana práce ministra obrany Ehuda Baraka (13 křesel oproti dosavadním 19) a za ní ultrakonzervativní náboženská strana Šas v čele s Elim Išaiem (11 proti dosavadním 12).
Téměř konečné výsledky voleb1. Kadima (Cipi Livniová) - 28 křesel (před volbami 29) 2. Likud (Benjamin Netanjahu) - 27 (12) 3. Jisrael Beitejnu (Avigdor Lieberman) - 15 (11) 4. Strana práce (Ehud Barak) - 13 (19) 5. Šas (Eli Išai) - 11 (12) Celkem má Kneset 120 křesel, o zbylá se dělí menší strany a bloky. |
Padesátiletá Cipi Livniová, bývalá agentka Mossadu a od ledna 2006 ministryně zahraničí, vyhlásila vítězství a řekla, že povede vládu. Po telefonu požádala Netanjahua, aby respektoval volbu izraelského lidu a nabídla mu vytvoření vlády národní jednoty.
Ale devětapadesátiletý jestřáb "Bibi" Netanjahu, který stál v čele kabinetu už v 90. letech, se necítí být poražen. Naopak. I on vyhlásil vítězství a řekl, že Izraelci hlasováním odmítli politiku současné vlády. "S boží pomocí já povedu příští kabinet," prohlásil. "Jsem si jist, že jsem schopen dát dohromady dobrou, stabilní vládu se širokou základnou, vládu, která zvládne bezpečnostní i ekonomickou krizi."
V zemi každopádně zavládla politická nejistota. Míč je teď na straně prezidenta Šimona Perese, který po rozhovorech s parlamentními stranami rozhodne, koho sestavením kabinetu pověří. To zabere týden, možná i víc.
Peres, veterán izraelské politiky a nositel Nobelovy ceny míru, má jako bývalý člen Strany práce i Kadimy logicky blíže k Livniové. Ostatně do prezidentské volby ho předloni nominovala právě Kadima. Ale může se stát, že nebude mít jinou možnost, než vybrat Netanjahua. Blok pravicových stran dá totiž podle propočtů dohromady 64 křesel, tedy většinu v Knesetu.
"Šance Cipi Livniové sestavit vládu jsou jen malé, ne-li žádné," řekl politolog z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Abraham Diskin. "V konečném součtu ale existuje možnost, že Kadima zasedne ve vládě vedené Likudem," dodal.
Každopádně pokud by Peres vybral Netanjahua, bylo by to poprvé v šedesátiletých dějinách židovského státu, kdy by vítězná strana nedostala možnost sestavit vládu.
Mír s Palestinci se zřejmě vzdaluje
Cipi Livniová už tento úkol jednou dostala - loni na podzim po rezignaci Ehuda Olmerta. V čele kabinetu měla tehdy stanout coby nová šéfka strany Kadima. Jenže neuspěla, což právě vedlo k vypsání předčasných voleb.
Včerejší volby se odehrávaly v ovzduší nedávné vojenské operace v pásmu Gazy, kde Izrael tři týdny likvidoval infrastrukturu radikálního Hamasu. Hlavním tématem předvolební kampaně byla bezpečnost. A nejvýraznějším výsledkem hlasování - i přes překvapivé vítězství Kadimy - je výrazný příklon voličů k pravici.
Cipi je velkou vítězkou. Pravice bere 80 procentPřečtěte si blog Vladimíra Daníčka |
Ten může podle agentury Reuters podminovat plány nového amerického prezidenta Baracka Obamy na trvalý mír na Blízkém východě. Těm by totiž napomohlo, kdyby nová izraelská vláda byla umírněná.
Palestinci ze Západního břehu Jordánu, spravovaného hnutím Fatah, se už nechali slyšet, že Livniová ani Netanjahu míru na Blízkém východě nepomohou.
ON-LINE ROZHOVORReportér MF DNES z Jeruzaléma: Izraelské volby mohou ovlivnit celý svět |
Pokud by se padesátileté Livniové, bývalé člence tajné služby Mossad, nakonec podařilo dát vládu dohromady, stala by se druhou premiérkou v dějinách země. První byla Golda Meirová, která seděla v premiérském křesle v letech 1969 až 1974. I ona byla předtím ministryní zahraničí.
Včerejší volby byly v Izraeli čtvrté za posledních deset let a třetí v řadě předčasné. Z 5,3 milionu voličů přišlo k urnám přes 60 procent.
