Izraelci od rána volí poslance do stodvacetičlenného Knesetu. Jsou to čtvrté parlamentní volby za posledních deset let a stejně jako troje předchozí jsou i tyto předčasné.
Průzkumy dávají nejvíc šancí pravicovému Likudu expremiéra Benjamina Netanjahua. Právě do volebního štábu favorita voleb se vydá i reportér MF DNES Pavel Novotný. Ten strávil uplynulé tři dny v pásmu Gazy, kam se dostal jako jeden z prvních českých novinářů. - přečtěte si Reportér v Gaze: Ukázali nám poničené minarety i údajná zranění od fosforu
ON-LINE ROZHOVOROdpovědi reportéra MF DNES Pavla Novotného čtěte zde |
Volby slibují drama. Pětina voličů totiž byla i podle posledních průzkumů nerozhodnutá. To dává určitou šanci i nynější vládní centristické straně Kadima (Vpřed) šéfky diplomacie Cipi Livniové, kterou od Likudu dělily v průzkumech jen dva až tři mandáty.
Podle reportéra MF DNES Pavla Novotného jsou předvolební sliby jedna věc a následná realita věc druhá. "V Izraeli politici stejně jako v České republice mluví jinak před volbami než po nich. Pravice (Likud, Izrael je náš domov) nyní tvrdí, že sesadí radikály z Hamasu v pásmu Gazy. Že zabrání Íránu, aby získal jadernou zbraň. Po volbách přijde realita...," řekl Pavel Novotný v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Hlavní favorité voleb (zleva) Cipi Livniová, Ehud Barak a Benjamin Netanjahu.
Čtenáře zajímalo, jak by předčasné parlamentní volby mohly ovlivnit vývoj v celém regionu. "Teoreticky by tyto volby mohly ovlivnit Blízký východ a tím celý svět. Kdyby zvítězil radikální koncept a Izrael provedl útok na íránská jaderná zařízení. Kdyby pak Írán odpověděl útokem na Izrael. Kdyby se do věci vložily USA... Což se ale velmi pravděpodobně nestane, byť favorit voleb, šéf pravicového Likudu Benjamin Netanjahu, prohlásil, že Íránu zabrání v zisku jaderné zbraně i silou," řekl čtenářům Pavel Novotný.
Za nestabilitu může vratký politický systém
Za hlavního viníka nestability izraelské politiky, která zažívá už třetí předčasné volby za sebou, považuje Novotný extrémně proporční politický systém, který strany nutí k vytváření nestabilních koalic.
Po třítýdenní izraelské vojenské operaci v pásmu Gazy je bezpečnostní situace v oblasti napjatá. I proto volby střeží větší počet policistů a vojáků. "Dnes jsem byl v jeruzalémském Starém Městě a žádné "manévry" jsem nepozoroval. Ale ano, uniforem je na ulici více. Je také třeba říci, že ve volební místnosti, kterou jsem navštívil, nebyla tlačenice," uvedl Pavel Novotný.
Čtenáři reagovali i na Novotného pobyt v pásmu Gazy, kde se dostal mezi pašeráky, kteří podzemními tunely pod hranicí s Egyptem dovážejí zboží do oblasti. Zajímalo je, jak takové tunely vypadají.
"Vstup do některých připomíná studnu a proleze jimi nejvýše jeden člověk, navíc po kolenou. V jiných, větších, je prý dokonce položena kolej ke zrychlení přepravy pašovaného zboží. Tyto cesty jsou ale "tajnější" než běžné tunely a dopravují se jimi třeba i části automobilů nebo motocykly. Egyptští celníci o nich vědí. Palestinci tvrdí, že jsou uplacení," přiblížil situaci na jihu pásma Gazy reportér MF DNES.
Největší vliv na současné volby má bezesporu dvaadvacetidenní izraelská invaze do pásma Gazy, která měla za cíl ochromit radikální hnutí Hamas a zamezit jeho raketovým útokům na jih Izraele. Boje ukončil 18. ledna jednostranný mír ze strany Izraele, který Hamas opětoval rovněž příměřím.
Pozorovatelé přiznávají, že ofenziva v Izraelcích posílila pocit hrozby v bezprostředním sousedství, a také proto se jich nyní většina kloní k programu pravice.
VOLBY V IZRAELI- Rozhodovat se bude o obsazení 120 poslaneckých křesel. Usiluje o ně 33 politických stran, ale předpokládá se, že pouze 12 z nich získá dvouprocentní minimum potřebné pro vstup do parlamentu. - Právo volit má téměř 5,3 milionu Izraelců, avšak v arabské komunitě, která tvoří 20 procent obyvatelstva, převládá apatie a výzvy k bojkotu voleb. |
