Clintonová a další kandidáti na posty v Bílém domě tak tento týden absolvují takzvaná potvrzovací slyšení v příslušných senátních výborech.
Návrh na jmenování Hillary Clintonové, která se neúspěšně ucházela o demokratickou prezidentskou nominaci, do čela americké diplomacie zřejmě Senátem bez problémů projde. Výbor by o něm mohl hlasovat tento čtvrtek a celý Senát by ho mohl schválit do příštího úterý, kdy Obama převezme úřad a moci se chopí jeho administrativa.
Hillary Clintonová senátorům řekla, že Amerika potřebuje "ráznou" zahraniční politiku. Ona jako ministryně chce používat "chytrou sílu", která je účinnější než ideologický přístup, jaký volil odcházející prezident George Bush. "Musíme používat to, co bylo nazváno ‚chytrou silou‘, tedy plný rejstřík nástrojů (zahraniční politiky)," prohlásila.
Clintonová mimo jiné slíbila, že bude usilovat o zastavení íránského jaderného programu, postaví Ameriku do čela boje proti globálnímu oteplování nebo že se pokusí přesvědčit Írán a Sýrii, aby upustily od svého "nebezpečného chování".
Za Izrael, ale i za Palestince
V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě podotkla, že USA musí prosazovat bezpečnostní potřeby Izraele, ale stejně tak i "legitimní politické a ekonomické aspirace Palestinců".
Blízkovýchodní konflikt má patřit k prioritám zahraniční politiky Obamovy administrativy. Nový prezident se chce od prvního momentu v úřadu věnovat řešení nynější krize a pomoci dosáhnout příměří mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamas. Ty spolu momentálně svádějí těžké boje v pásmu Gazy. - přečtěte si Blízký východ budu řešit hned, slíbil Obama
Clintonová také řekla, že bude úzce spolupracovat s Ruskem a Čínou na klíčových záležitostech ekonomiky, bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní.
Stranou zájmu nezůstala ani Kuba. Obamova vláda by podle Clintonové chtěla zrušit zákaz cestování pro lidi, kteří mají na ostrově své příbuzné. Kuba by však musela také učinit ústupky, propustit politické vězně a zavést volný trh.
A co manžel?
Během slyšení došlo i na aktivity manžela Clintonové Billa, bývalého amerického prezidenta. Ten po odchodu z Bílého domu před osmi lety založil nadaci, která pak sehrála zásadní roli v úvahách Obamova týmu o Hillary jakožto ministryni zahraničí.
Clintonova nadace totiž dostává mnoho peněz od zahraničních dárců a Obamovi spolupracovníci dlouho zkoumali, zda nemůže dojít ke střetu zájmů. - o problému s Clintonovu nadací si přečtěte zde
"Zásadním problémem je, že cizí vlády a jiné entity mohou Clintonovu nadaci chápat jako nástroj k získání přízně ministryně zahraničí," řekl například senátor za Indianu Richard Lugar, republikán, který žádal od nadace "transparentnost".
Demokratický šéf výboru pro zahraniční vztahy a bývalý prezidentský kandidát John Kerry souhlasil, že některé otázky týkající se Clintonových aktivit jsou pořád nevyřešené, ale prohlásil, že bývalá newyorská senátorka určitě pomůže obrátit názor zahraničí ve prospěch USA.
"Její přítomnost vyšle okamžitě jasný signál, že Amerika je zpět," prohlásil Kerry hned v úvodu slyšení.
