"Pokud by se Barack Obama rozhodl a oslovil ji, myslím, že by byla skvělou ministryní," prohlásil Clinton o víkendu na mezinárodním ekonomickém sympoziu v Kuvajtu.
Sympozium platila kuvajtská národní banka a Clintonův projev na něm je právě oním druhem aktivity, která by mohla Hillary zavřít dveře na ministerstvo zahraničí. Důvod? Hrozící střet zájmů.
Je to jen mezi nimi, říká Clinton
Bill Clinton jen za loňský rok přednesl 54 projevů, za něž inkasoval úhrnem 10,1 milionu dolarů. Navíc má nadaci, která dostává peníze mimo jiné od cizích vlád i zahraničních společností. To všechno skýtá pro případný konflikt zájmů značný prostor. Nově zvolený prezident Barack Obama to ví a jeho lidé hrozící rizika pečlivě zkoumají.
Sám Clinton je přesvědčen, že k žádnému sporu nedochází. "Cokoliv se stane nebo nestane, je jen mezi Barackem Obamou a mou ženou," řekl.
Nicméně lidé z týmu příštího prezidenta se zabývají širokou škálou Clintonových aktivit. Zkoumají, kdo dával peníze jeho nadaci, kdo mu platil za projevy (přičemž Clinton si vydělal hodinovou řečí i 425 tisíc dolarů) anebo co konkrétně obnášela exprezidentova poradenská činnost pro miliardáře a investora Ronalda W. Burklea.
Prověřovací proces je složitý a "může způsobit komplikace, jež vyústí ve váhání na obou stranách", prohlásil Abner J. Mikva, jeden z Obamových nejbližších stoupenců a bývalý Clintonův poradce. "Mělo by se úplně odkrýt, kdo všechno přispěl jeho fondu a knihovně. Myslím, že by to musel zveřejnit," citoval Mikvu deník New York Times.
Exprezident by se musel obětovat
Barack Obama zatím Hillary Clintonové nic oficiálně nenabídl a podle poradců tak ani neučiní, dokud nebude případný konflikt zájmů vyloučen. Clintonovi lidé soudí, že aby mohla Hillary stanout v čele diplomacie, bude muset její manžel udělat "důležité ústupky".
Kupříkladu bude muset souhlasit, že si nenechá platit od zahraničních společností, které mají nějaké zakázky od americké vlády. Další otázkou podle právníků je, zda by Clintonův fond, z něhož se kupříkladu platila stavba prezidentské knihovny v Little Rocku v Arkansasu, neměl zveřejňovat jména dárců. Což nyní ze zákona nemusí.
"Bude to od něj vyžadovat oběti," řekl New York Times bývalý Clintonův blízký spolupracovník, který si ale nepřál zveřejnit jméno. "Pokud by k nim nebyl ochoten, celé to může ztroskotat," dodal.
Abner Mikva a další zúčastnění dokonce říkají, že by se Clinton musel úplně vzdát aktivity ve své nadaci. "Není to jen o tom, co říká nebo dělá. Jde také o to, že nadace má aktivity v zemích, které mohou být v konfliktu s americkou politikou," podotkl Mikva. "Je to víc než jen právní problém - jsou tu otázky etiky."
Zároveň ale řada lidí z Clintonova okolí tvrdí, že Bill by pro Hillary coby šéfku diplomacie představoval výhodu. Jako široce respektovanou osobnost by ho Obamova administrativa mohla využívat v různých situacích jako zvláštního vyslance.
Peníze od z Kataru i Maroka
Bill Clinton založil fond v roce 1998 a za deset let nashromáždil přes 500 milionů dolarů. To mu umožnilo postavit knihovnu v Little Rocku a vytvořit nadaci Clinton Global Initiative, která kupříkladu bojuje proti šíření AIDS v Africe.
Mnoho peněz pocházelo ze zahraničních zdrojů. Například od saúdské královské rodiny, marockého krále, od nadace s vazbami na Spojené arabské emiráty či od vlád Kuvajtu a Kataru.
Clinton ze zákona nemusí zveřejňovat totožnost dárců, čehož letos využil. Ale loni, když ještě jeho žena usilovala o demokratickou nominaci do prezidentských voleb, New York Times sestavily první podrobný seznam 97 dárců, kteří dali v posledních letech Clintonovy administrativy celkem 69 milionů na jeho knihovnu.
Barack Obama, který vystřídá George Bushe v Bílém domě za dva měsíce, se s Hillary Clintonovou setkal ve čtvrtek v Chicagu. Krátce nato začal proces zkoumání Clintonových aktivit. Celou akci zdržel fakt, že sám Clinton byl až do pondělí mimo USA. - přečtěte si Obamovou ministryní zahraničí by mohla být Hillary
