Stíhaný soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák dělal před rokem 1989 mnohé pro to, aby se zalíbil komunistickému režimu a dosáhl rychlého kariérního postupu, což se mu dařilo. Dokládá to jeho personální spis uložený v Archivu bezpečnostních složek. V roce 1979 se Sovák stal zřejmě nejmladším soudcem Nejvyššího soudu ČSR, bylo mu 29 let.
„Jde o soudruha s mimořádným smyslem pro objektivitu, serióznost, přesnost. Je obětavý, pracuje bez ohledu na čas, je iniciativní a naprosto spolehlivý. Zapojil se do stranickopolitické práce, je třídně uvědomělý a bezvýhradně oddán politice KSČ a internacionalismu,“ uvedl v roce 1982 do hlášení o Sovákovi jeho velitel z Vojenské kontrarozvědky.
Archivní spis záložního důstojníka Zdeňka Sováka čítá zhruba třicet stran. Dokresluje, jak rychle bylo možné v socialistickém Československu vystoupat vzhůru, když byl člověk příkladným komunistou.
Díky síti kamarádů, mezi nimiž byl úplatný litoměřický soudce Josef Knotek, nyní trestně stíhaný konkurzní správce Vladislav Větrovec a lovosičtí úředníci, vyvázl soudce Sovák jen s pokutou.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
