Odcházení Angely Merkelové: Vést nechce CDU ani německou vládu

  • 352
Angela Merkelová oznámila svým spolustraníkům z Křesťanskodemokratické unie (CDU), že už nebude usilovat o znovuzvolení do čela strany. Post německé kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021, kdy už nebude znovu kandidovat do Spolkového sněmu.

Současný obraz německé vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle Merkelové (CDU) nepřijatelný a musejí přijít změny. Šéfka německé vlády to v pondělí řekla na tiskové konferenci v Berlíně, kde zároveň potvrdila, že v prosinci nebude znovu kandidovat do čela Křesťanskodemokratické unie. 

Kancléřkou chce zůstat do roku 2021, poté už nebude kandidovat ani do Spolkového sněmu. Řekla také, že je třeba začít novou kapitolu. Svým krokem chce vládě umožnit, aby se soustředila na svou práci, a CDU, aby si našlo vedení, které ji přivede k dalším úspěchům v budoucnosti.

Po konci nynějšího volebního období nebude Merkelová již znovu kandidovat do Spolkového sněmu, tím pádem skončí i jako kancléřka. Spolustraníkům také řekla, že po konci v německé politice, nemá zájem ani o funkci ve strukturách Evropské unie.

Konference, kde se bude nové vedení volit, se bude konat v prosinci. Merkelová je předsedkyní strany od roku 2000 na pondělním jednání s vedením CDU uvedla, že je připravená se svého postu vzdát. Dosud trvala na tom, že by úřad předsedy CDU a kancléře měl jít ruku v ruce.

Politička dávala najevo, že s kandidaturou na šéfku strany počítá, a proto se spíše očekávalo, že by se vedení strany mohla vzdát až za další dva roky, tak aby nový šéf CDU stranu vedl do parlamentních voleb v roce 2021. 

Hlavním důvodem rozhodnutí čtyřiašedesátileté Merkelové jsou neuspokojivé výsledky CDU zhruba za poslední rok. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentářů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.

Zřejmě poslední kapkou však byl výrazný propad CDU v nedělních zemských volbách v Hesensku. Nedělní zemské volby tam sice vyhrála (CDU) se ziskem 27 procent hlasů, ale jak pro křesťanské demokraty, tak pro sociální demokracii (SPD) s 19,8 procenta je to debakl.

29. října 2018

Merkelovou by mohla nahradit generální tajemnice CDU

Kdo dlouholetou šéfku strany nahradí, zatím není jasné. Své rozhodnutí kandidovat už oznámila někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové. Spekuluje se rovněž o ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky.

Merkelová je v čele CDU osmnáct let, nyní se blíží její konec

O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz. Zcela vyloučená není ani kandidatura exministra financí a šéfa Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, který by však v šestasedmdesáti nejspíš jen těžko mohl být představitelem „obnovy strany“, po níž řada členů volá.

Na rozhodnutí Merkelové už reagoval třeba šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, podle kterého se politička vzdala špatného úřadu. Pokud se vláda CDU/CSU a SPD rozpadne, je jeho strana připravena konstruktivně jednat. Nevylučuje přitom ani nové rozhovory o vládě s CDU/CSU a Zelenými, které loni na podzim ztroskotaly. Už by je ale nevedla s Merkelovou.

Podívejte se na začátky Angely Merkelové ve vrcholové politice:

Současnému spolkovému ministrovi vnitra Horstu Seehoferovi je líto, že Merkelová skončí v čele CDU. Spolupráce s ní byla plná respektu, řekl muž, který patří k největším kritikům kancléřky.

„Je to škoda. Říkám výslovně: Je to škoda,“ nechal se v pondělí v sárském Lebachu slyšet Seehofer. Poznamenal, že se s Merkelovou střetl v řadě debat, jejich spolupráce však podle něj byla vždy plná vzájemného respektu.

Šéf hamburské CDU Roland Heintze je pak přesvědčen, že rozhodnutí Merkelové si zaslouží nejvyšší respekt. „Znovu tím dokazuje, že reaguje chytře a s rozmyslem,“ míní. Předseda dolnosaské CDU Bernd Althusmann zase hovoří o šanci na nový začátek pro stranu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video