Do parlamentu ve Wiesbadenu směřuje poprvé také protestní a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která obdržela 13,1 procenta hlasů, a bude tak už zastoupena ve všech 16 německých zemských sněmech.
Šestici parlamentních stran ve více než šestimilionovém Hesensku doplňují svobodní demokraté (FDP) se 7,5 procenta a Levice se 6,3 procenta.
Zatímco před pěti lety měla CDU v Hesensku 38,3 procenta a SPD 30,7 procenta, letos obě strany o více než deset procentních bodů oslabily. Pro CDU to ve více než šestimilionové spolkové zemi znamená nejhorší výsledek od roku 1966 a pro SPD dokonce od konce druhé světové války.
Pokles obou stran odpovídá do značné míry trendu na celonárodní úrovni, kde mají konzervativní unie CDU/CSU a SPD historicky nízkou podporu. O tom, že výsledky hesenských voleb výrazně souvisejí s děním v Berlíně, svědčí i to, že 70 procent místních občanů je nespokojeno s celoněmeckou vládou. Před posledními volbami v roce 2013 takový názor zastávalo 44 procent.
Debakl a trest pro velkou koalici, míní média
CDU a SPD utrpěly ve volbách v Hesensku debakl, který je trestem za to, jak funguje celoněmecká koalice CDU/CSU a SPD, shodují se německá média. Předsedkyně obou stran - Angela Merkelová a Andrea Nahlesová - kvůli hlasování ve více než šestimilionové spolkové zemi znovu oslabí, míní a některá rovnou píší o konci vlády.
„Debakl pro CDU a SPD,“ stojí na titulní straně nejčtenějšího seriózního deníku Süddeutsche Zeitung. „Vysoké ztráty pro CDU a SPD, Zelení silní,“ píše zase list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Deník Tagesspiegel konstatuje, že „Hesensko potrestalo velkou koalici“, bulvární Bild zase, že Merkelová a Nahlesová utrpěly těžkou porážku.
Bavorské volby vyhrála s mizerným výsledkem CSU, uspěli Zelení i AfD |
Deník Sächsische Zeitung míní, že volby je třeba brát jako výsledek fungování berlínské velké koalice. „Měla zajistit stabilitu v nestabilním světě. Místo toho její účastníci dále ztratili na důvěryhodnosti,“ píše list, podle něhož berlínský kabinet zatím nevládl dobře.
„S velkou koalicí v Berlíně je konec,“ je dokonce přesvědčen týdeník Zeit, podle kterého ještě voliči žádnou spolkovou vládu nepotrestali tak těžce jako v říjnových volbách v Bavorsku a v Hesensku. Pokud chce sociální demokracie přežít, musí podle týdeníku velkou koalici ukončit, a to nejlépe velmi rychle.
Otázku, jak dlouho bude ještě koalice CDU/CSU a SPD vládnout, si klade i server Spiegel Online. „Je to otázka, která po tomto (nedělním) večeru získává na výbušnosti,“ míní web, podle něhož se zejména v CDU rozvine debata o postavení šéfky strany Merkelové. Její přitažlivost v očích voličů klesá také podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, který je přesvědčen, že Merkelová by v prosinci už neměla znovu kandidovat na předsedkyni křesťanských demokratů.
Merkelová už by neměla kandidovat, zní z CDU
V Berlíně se kvůli výsledku voleb opravdu znovu začíná diskutovat o budoucnosti celoněmecké vlády CDU/CSU a SPD.
Politici SPD, jejichž strana propadla i v zemských volbách v Bavorsku před dvěma týdny, se už nechali slyšet, že celoněmecká vláda nemůže fungovat jako dosud. V CDU se zase objevují hlasy zpochybňující, jestli by Merkelová měla v prosinci znovu kandidovat do čela strany.
Ze slabosti křesťanských a sociálních demokratů dokázali v Hesensku těžit především Zelení, kteří dostali 19,8 procenta hlasů, což je jejich dosud nejlepší výsledek v této zemi.
Ve volbách před pěti lety strana, která podle občanů nabízí nejlepší odpovědi na otázky budoucnosti, měla 11,1 procenta.
Hesensku by nadále mohla vládnout současná koalice CDU a Zelených vedená Volkerem Bouffierem (CDU). V novém parlamentu bude mít ale většinu jediného mandátu. Zemský sněm bude po letošních volbách se 137 křesly o poznání větší než ten minulý, v němž zasedalo 110 zákonodárců. Důvodem je zvláštnost volebního systému, díky níž se velikost parlamentu volby od voleb může měnit.
