Odposlechy se týkají dohody, kterou letos v červenci ve Vídni vyvrcholila několikaletá jednání světových mocností s Íránem o podobě jeho jaderného programu (více čtěte zde).
Podle Wall Street Journal ale dohodě předcházela špionáž mezi spojenci a tvrdý lobbing. Bílý dům podle listu věřil, že díky odposlechům získá páku na Netanjahua, který proti jaderné dohodě s Teheránem vedl ostrou kampaň.
„Neprovádíme zahraniční sledování, pokud zde není konkrétní a potvrzený účel v záležitosti národní bezpečnosti. To platí stejně pro běžné občany i světové politiky,“ citovala agentura Reuters mluvčího Národní bezpečnostní rady Bílého domu, který ale odposlouchávání izraelského premiéra nepotvrdil.
Evropany Obama zakázal špehovat, Netanjahua a Erdogana neAmeričané odposlouchávali Benjamina Netanjahua už v roce 2013. Obávali se, že Izrael zaútočí na Írán bez vědomí Washingtonu. Podle serveru Ynetnews odposlouchávání pokračovalo, přestože se ukázalo, že Netanjahu na Irán nezaútočí. Po skandálu se špehováním evropských státníků Barack Obama vydal seznam světových lídrů, které NSA nemá odposlouchávat. Mimo seznam se ale ocitl právě Netanjahu i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše Ynetnews. |
„Izrael Spojené státy nešpehuje a očekáváme, že náš velký spojenec s námi bude zacházet podobným způsobem,“ reagoval na zjištění deníku izraelský ministr dopravy a zpravodajských služeb Yisrael Katz. Dodal, že pokud jsou informace pravdivé, podá Izrael protest a bude vyžadovat ukončení takových aktivit.
Podle bývalého izraelského velvyslance v USA Michaela Orena není americké špehování překvapivé. „Není to moc pěkné, ale počítá se s tím,“ uvedl. „Američané odposlouchávají každého, nemusíme se tím vzrušovat. Každý to ví, je to fakt,“ souhlasí s ním bývalý bezpečnostní poradce Yaakov Amidror.
Izraelci chtěli ovlivnit americké zákonodárce
Terčem amerického špehování byli dříve i francouzský prezident François Hollande nebo německá kancléřka Angela Merkelová. To vyvolalo skandál a Obama nařídil spojence neodposlouchávat (více čtěte zde). Ale sledování Netanjahua pokračovalo z důvodu „závažného účelu národní bezpečnosti,“ napsal Wall Street Journal.
Agentura pro národní bezpečnost (NSA) při odposleších opravdu zjistila, že Netanjahu a jeho spolupracovníci vyzradili podrobnosti z tajných americko-íránských jednání. O detailech intenzivních rozhovorů se Izraelci dozvěděli prostřednictvím své špionáže.
Reporty NSA odhalily také izraelské snahy obrátit americký Kongres proti připravované dohodě. Izraelci totiž neměli sílu jí zamezit, a tak se alespoň snažili vytvořit dostatečně velkou opozici, která by ji mohla zablokovat. Podle zpráv NSA izraelský velvyslanec ve Spojených státech Ron Dermer úkoloval nejmenované židovsko-americké organizace, jaké argumenty mají používat při ovlivňování amerických zákonodárců.
„Jedna věc je, když se USA a Izrael navzájem špehují,“ řekl deníku jeden ze zdrojů obeznámený s detaily. „Další věc je, když Izrael krade americká tajemství, a používá je na americké zákonodárce, aby podkopali americkou diplomacii,“ dodal. Izraelská kampaň popudila Obamu a zhoršila vztahy mezi Washingtonem a Jeruzalémem, píše web Times of Israel.
Američané po odhalení izraelských aktivit podle webu Jerusalem Post nabádali své evropské spojence, aby nebyli k Izraeli ohledně jednání s Íránem příliš otevření. V Kongresu se proti dohodě opravdu vytvořila opozice, (byť není jasné, jaký podíl na tom měly izraelské snahy), ale nebyla natolik silná, aby dohodu s Íránem smetla ze stolu (více o jednání Kongresu čtěte zde).
Jeden z amerických činitelů řekl Wall Street Journal, že Izrael vede žebříček zemí, které uplatňují proti USA agresivní špionáž. Blízkovýchodní stát to ale odmítá. „Tato obvinění jsou naprosto nepravdivá,“ okomentoval informaci úředník z kabinetu izraelského premiéra. „Izrael rozhodně neprovádí špionáž vůči USA a svým spojencům,“ dodal.
Zachytit v odposlechu kongresmana je problém
To, že se NSA podařilo v odposleších zachytit americké zákonodárce, způsobilo téměř paniku. „Exekutiva by mohla být obviněna ze špehování Kongresu,“ řekl deníku jeden ze zdrojů.
Směrnice NSA říká, že v zachycené komunikaci mezi zahraničními zpravodajskými cíli a členy Kongresu nesmí být jména zákonodárců. Jaké kongresmany se tedy Izraelci pokoušeli ovlivnit, není známo.
