Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obama omezil tajné služby. Zatrhl špehování hlav spřátelených států

  17:48aktualizováno  21:13
Americký prezident Barack Obama zakázal špehování desítek zahraničních spojenců USA. V rámci reformy špionážních praktik amerických tajných služeb se v budoucnosti data o telefonních hovorech Američanů budou shromažďovat mimo NSA. Za předchozí odposlechy politiků se však Obama odmítl omluvit.

Barack Obama představil změny fungování NSA. | foto: AP

"Dal jsem zpravodajským službám najevo, že - nebude-li k tomu naléhavý národně bezpečnostní důvod - nebudeme sledovat komunikaci hlav států a vlád blízkých přátel a spojenců," prohlásil Obama.

Šéf Bílého domu to pronesl na tiskové konferenci, která se symbolicky konala na ministerstvu spravedlnosti. Podle analytiků vycházel Obama z doporučení komise zpravodajských expertů vytvořené Bílým domem. Ta mu v polovině prosince doporučila posílení dohledu nad činností americké Národní agentura pro bezpečnost (NSA) i právě zákaz skladování dat Američanů.

Případ Snowden

TAJEMSTVÍ: Washington špehuje miliony Američanů

ODHALENÍ: Zprávu vynesl bývalý technik CIA

ÚTĚK: Snowden uprchl z USA do Hongkongu

Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo...

Edward Snowden vynesl v květnu 2013 informace z NSA, protože "nechtěl žít ve světě, kde nikdo nemá žádné soukromí".

OBVINĚNÍ: Je to špion a zloděj, jdou po něm USA

POTVRZENÍBývalí agenti NSA podpořili Snowdena

SLEDOVÁNÍ: NSA sleduje prakticky vše, co děláte na internetu

SABOTÁŽ: NSA se aktivně podílela na oslabení šifer

ROZPOČET: Tajné služby mají rozpočet jako celá ČR

Obama prý programy odposlechů během svého působení v Bílém domě reguloval, ale nezastavil. Nezastavil je prý proto, že nic v záznamech, které dostal, neukazovalo na porušování zákonů.

"Naopak, viděl jsem, že agenti ve velkém dodržují zákony a pravidla a snaží se napravovat chyby, kterých se dopustili. Muži a ženy v NSA vědí, že kdyby došlo k dalšímu 11. září, bude na nich břímě odpovědnosti, Kongres se jich bude ptát, proč to nedokázali předvídat," obhajoval Obama pracovníky NSA.

Špehování politiků neskončí

I přes nový zákaz špehování zahraničních spojenců USA americké tajné služby zcela nepřestanou s odposlechy v politických sférách. "Chci však ujasnit, že naše rozvědka bude nadále sledovat zájmy a úmysly cizích vlád. To dělají všechny země. Nebudeme se omlouvat jen proto, že to děláme lépe a efektivněji. Ale musíme to dělat tak, aby nás spojenci brali jako partnery a věděli, že je respektujeme," prohlásil Obama.

USA mají podle Obamy jedinečnou zodpovědnost chránit nejen samy sebe, ale i své spojence. "Ale k tomu, aby to fungovalo, musejí mít naši spojenci důvěru v Ameriku. Spojenci musejí vědět, že mi mohou zavolat a ne, že já jejich telefon sleduji," uvedl Obama.

Připustil také, že sběr dat může být za určitých okolností zneužit. "Stejné technologické postupy, které nám umožnily odhalit teroristickou skupinu v Jemenu, zároveň znamenají, že máme na dosah ruky naprosto běžnou komunikaci naprosto běžných lidí z celého světa. Je to mocný nástroj, ale je to také možnost pro vládu tato data zneužít," vysvětlil Obama.

K uchovávání metadat bude potřeba povolení soudu

Podle nového nařízení bude NSA potřebovat ke sběru takzvaných metadat soudní povolení.  Metadata jsou informace o uskutečněných telefonních hovorech v jakémsi surovém stavu, tedy bez prozrazení totožnosti zákazníků velkých amerických telefonních operátorů, kteří zachycují všechny hovory těchto klientů na čísla v USA a v zámoří.

I v budoucnu se budou metadata shromažďovat, ale budou se uchovávat mimo NSA, jak je tomu dosud. Jak se to konkrétně provede v praxi, by měl rozhodnout Kongres ve spolupráci s tajnými službami. Jednou z variant je, že metadata budou uchovávat operátoři, kteří však dosud vůči tomu vyjadřovali odpor.

Aféra rozpoutaná bývalým spolupracovníkem tajných služeb Snowdenem vyvolala v USA i v zahraničí velké pobouření, protože podle zveřejněných informací Američané nesledovali jen telefonickou komunikaci svých občanů, ale i řady cizinců a zahraničních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové (více o odposleších politiků čtěte zde). Obamou navržená reforma má uklidnit veřejné mínění a obnovit důvěru Američanů v to, že tajné služby nezneužívají své pravomoci.

Během pátečního vystoupení se Obama okrajově zmínil i o Snowdenovi. "Vzhledem k vyšetřování nebudu mluvit o panu Snowdenovi a jeho akcích. Řeknu ale, že když někdo vezme tajné informace a učiní je veřejně dostupnými, ohrožuje naši bezpečnost," prohlásil Obama.

Změny jsou příliš malé, tvrdí zakladatel WikiLeaks

Projev vyvolal ve světě různorodé reakce. Evropská komise například uvedla, že jde o "začátek důležitého procesu, který se zabývá obavami Evropské unie". "Mnoho otázek zůstává otevřených a bude zapotřebí se jimi podrobně zabývat," uvádí prohlášení EK.

"Kromě slov amerického prezidenta celý svět chce konkrétní kroky vyjadřující respekt k suverenitě jednotlivých států," řekla brazilská senátorka Vanessa Grazziotinová, která vede výbor vyšetřující špehování brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové.

"Právo na soukromí zůstává zde doma i ve světě vážně ohroženo," uvedl ředitel americké odbočky organizace Amnesty International Steven Hawkins Šéf amerických výzvědných služeb James Clapper uvedl, že oznámené reformy mají "vyvažovat potřebu zachování nástrojů pro zpravodajskou činnost a současně co největší možnou transparentnost a zajištění toho, že nebudou porušovány občanské svobody a soukromí nevinných Američanů".

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange televizi CNN řekl, že navržené změny jsou příliš malé. "Je trapné, že hlava státu mluví celých 45 minut a neřekne skoro nic," řekl Assange.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.