"Ještě 15. ledna máme pohotovost, druhý den už přebírá velení Německo," uvedla mluvčí multinárodního praporu Vlastimila Cyprisová.¨
Roční působení českých chemiků v čele jednotky NATO si armáda připomněla odpoledne slavnostním nástupem multinárodního praporu v libereckých kasárnách.
"Splnili jsme to, co jsme slíbili na summitu NATO v Praze, že organizačně a odborně postavíme takový prapor na nohy, aby mohl plnit i ostrou funkci.," řekl ministr obrany Karel Kühnl. Připomněl, že Česká republika tímto "dokázala, že je schopná působit týmově" v rámci aliančních sil, kdy každá země dodává nějaké druhy schopností.¨
Prapor chemické, radiační a biologické ochrany vznikl předloni 1. prosince a má přibližně 500 vojáků z 13 zemí, včetně USA a Kanady.
O vzniku rozhodlo NATO na pražském summitu před dvěma roky. Vybudováním a velením pověřila aliance Českou republiku. - více zde
V Liberci kromě základny sídlilo rovněž velitelství praporu. Od 1. července byla jednotka v nepřetržité pohotovosti, připravena vyrazit do operací v rámci Sil rychlé reakce NATO kdekoli na světě. Jednotku mohla aliance vyslat do mise prakticky kdykoliv.
Hlavním úkolem praporu bylo chránit vojenské jednotky i civilisty před zbraněmi hromadného ničení, zasahovat však mohl i při živelních katastrofách či průmyslových haváriích. - více zde
"Jsem rád, že se rozptýlily obavy o tom, zda tak mladý členský stát NATO, dokáže takovou jednotku vybudovat a řídit. Dneska můžeme rozdávat zkušenosti," poznamenal náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Ten spolu s dalšími armádními představiteli všem příslušníkům multinárodního praporu předal medaile Sil rychlé reakce NATO.
"Vojáci dostali vyznamenání za půl roku nepřetržité pohotovosti a úkoly, které splnili, včetně dvou misí. Máme velmi vysoké hodnocení z centrály NATO," dodal Štefka.
Loni v červnu se čeští chemici podíleli na zajištění bezpečnosti během summitu NATO v tureckém Istanbulu. V srpnu a v září pak chránili pod hlavičkou alianční pomoci olympijské hry a následnou paralympiádu v Řecku. - více zde
Náklady na pobyt jednotky měla platit řecká strana, dosud však zhruba 10 milionů korun neuhradila. "Taková věc nemůže narušit alianční spolupráci. Není úplně fér od našich řeckých kolegů, že se k těmto nákladům neznají," řekl ministr Kühnl s tím, že jednání o uhrazení částky budou pokračovat.
Po předání velení Německu nezůstane podle velitele praporu Vratislava Osvalda Česká republika stranou. Od července letošního roku by mělo působit až 35 chemiků z Liberce v dalším multinárodním praporu Sil rychlé reakce NATO pod španělským velením.
"Do jednotky pdo německým velením se nezapojíme, protože jsme vyčerpali velké množství sil na uplynou rotaci Sil rychlé reakce NATO. Přeskupíme síly a připravíme se pro další rotace. Tato liberecká brigáda má pouze dva prapory a my kromě sil rychlé reakce NATO musíme zajistit i integrovaný záchranný systém této republiky a další mise podle rozkazů generálního štábu," vysvětlil Osvald.
Nejobtížnějším úkolem za celou dobu fungování multinárodního praporu pod českým velením, bylo podle jeho slov samotné sestavení jednotky. "Nejvíce jsem hrdý na misi v Řecku, kde zcela výjimečně naši vojáci působili beze zbraní. Nebyli v bojové zóně, ale podíleli se na zajištění bezpečnosti té nejmírovější akce, která ve světě probíhá - olympiády," dodal Osvald.
