Změníme ústavu, aby se volby stihly, dohodli se politici s prezidentem

Politické špičky na Hradě řešily, jak po zpochybnění termínu voleb přiblížit Česko ke zvolení nové Sněmovny. Ustanovily expertní skupinu, která má během hodin či dnů připravit novelu ústavy. Brzké volby jsou veřejným zájmem, shodli se prezident a šéfové šesti parlamentních stran i obou komor.

OHROŽENÉ VOLBY ON-LINE

Dění kolem předčasných voleb minutu po minutě

"Rozhodnutí Ústavního soudu nás všechny zaskočilo," připomněl prezident Václav Klaus po schůzce.

Na Hrad svolal na jedenáctou hodinu předsedy Mirka Topolánka, Jiřího Paroubka, Vojtěcha Filipa, Karla Schwarzenberga, Ondřeje Lišku a Cyrila Svobodu a také šéfy Sněmovny a Senátu Miloslava Vlčka a Přemysla Sobotku.

Klaus označil setkání za plodné. "Nesmiřujeme se s myšlenkou, že předčasné volby zmizí a my budeme čekat, co se vyvine bez naší aktivity," řekl. "Všichni se budeme snažit hledat cestu k tomu, aby volby proběhly v původním termínu nebo nejbližším možném termínu." Je to podle něj dominující názor účastníků schůzky.

Podle Klause se politici dohodli na vytvoření expertní skupiny, která "urychleně, v rámci hodin, dnů" připraví novelu ústavy. Členové komise už byli jmenováni. "Termín je 'okamžitě'," dodal prezident.

Blogeři komentují rozhodnutí soudu

Prezident také uvedl, že mezi ústavními činiteli převažuje názor, že Ústavní soud nesmí odložit výkon rozhodnutí, je-li to v rozporu s veřejným zájmem.

"Jsme přesvědčeni, že v této rozbouřené politické a ekonomické situaci jsou volby v daném termínu důležitým veřejným zájmem," řekl prezident s tím, že v tomto smyslu ústavní činitelé připraví společné prohlášení.

Soud sice včera "jen" odložil definitivní posouzení stížnosti, ale zřejmě tím fakticky zrušil plán volit 9. a 10. října. Definitivní rozhodnutí si totiž vyžádá čas a členka soudu Eliška Wagnerová řekla, že volby v původním termínu stihnout nelze. Ústavní soud o Melčákově stížností jedná znovu. - čtěte Soud znovu projednává stížnost na volby

Napilno budou mít dnes i na ministerstvu vnitra, respektive v Ústřední volební komisi. Ministr Martin Pecina prohlásil, že nákladné přípravy na volby musí pokračovat do definitivního rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud projedná zákon o zkrácení volebního období veřejně 10. září.

S čím šli politici na Hrad

Politici měli původně několik variant, jak se k předčasným volbám nyní dobrat.

K senátnímu návrhu zákona o rozpuštění Sněmovny má ODS připravené doplnění, že Sněmovna by se sama rozpustila, pokud by pro příslušný návrh hlasovaly tři pětiny poslanců. "Je to rozhodnutí, které vylučuje reakci Ústavního soudu a my ho tady budeme prosazovat," poznamenal Topolánek.

ČSSD přišla na Hrad s přáním, aby se volby konaly v původně stanoveném termínu 9. a 10. října. Shodně s ODS socialisté navrhují, aby Sněmovna dostala senátní návrh 8. září. Podpis prezidenta a publikaci ve sbírce zákonů by podle sociální demokracie šlo stihnout do 25. září, volby by se tak mohly konat v původním termínu 9. a 10. října.

Myšlenku experti ČSSD podle dobře informovaného zdroje z Lidového domu konzultovali s šesti ústavními právníky, podle nichž jde o zcela legitimní a nerozbitnou variantu řešení. K takovému rozhodnutí mají ČSSD a ODS v parlamentu dostatek hlasů, pro trvalou změnu ústavy se navíc vyslovuje i KSČM.

Melčákův právník Jan Kalvoda (bývalý ministr spravedlnosti) ale upozornil, že případná změna ústavy může skončit u Ústavního soudu.

Kalvoda MF DNES řekl, že si dovede představit tři cesty, kterými se budou chtít politici ubírat: vyhlásit volby na jiný blízký termín, narychlo trvale změnit ústavu (tedy plán ODS a ČSSD) či třikrát rychle za sebou odehrát navržení vlády a vyslovení nedůvěry.

"To by taky bylo hodno ústavní stížnosti," komentoval ale podobnou variantu právník. - rozhovor s Janem Kalvodou čtěte zde