Proč se pan Melčák obrátil právě na vás, abyste ho zastupoval?
On hlasoval pro obdobný ústavní zločin v roce 1998 - a já jsem proti tomu tehdy protestoval jedním článkem. Totéž jsem udělal letos a on se se mnou spojil. Nejdřív jsme o tom hovořili a já jsem mu předestřel, že se patrně stane objektem veřejného lynče. A musím říct, že pokud je nějaký hrdina téhle kauzy, tak je to Ústavní soud a pan Melčák.
Melčák napadl zkrácení volebního období s tím, že to porušuje jeho politická práva. Proč?
Naším cílem je samozřejmě napadnout jednorázový zákon o zkrácení volebního období. Ten ale může napadnout jen určitý počet zákonodárců, ne jeden poslanec. Proto jsme museli najít model, jak podat ústavní stížnost. Melčákovi nejde o plat za osm měsíců. Jeho cílem je zrušení zhovadilého zvyku měnit ústavu, jak koho napadne, respektive ji na určité období odložit a pak se k ní zase vrátit. Ta stížnost má tedy dvě části, první se týká porušení práv pana Melčáka (kterou může podat sám) a druhá navrhuje zrušit sporný zákon.
Proč je podle vás zkrácení volebního období protiústavní?
Našli jsme v tom celkem osm dílčích porušení základních náležitostí právního státu. Ten zákon třeba zpětně mění délku volebního období. Navíc politici ústavu nezměnili novelou ani nedoplnili, ale jenom na určitou dobu odložili její platnost.
Ale politici říkají, že změnu odhlasovali potřebnou většinou hlasů, a tedy nemůže být protiústavní.
"Politickou dohodou široké shody politických sil," jak tomu říkají páni předsedové politických stran, nejde měnit v ústavě úplně všechno. Kdyby to šlo, mohli by také odhlasovat ústavní většinou doživotní prezidenturu nebo senátorský titul pro koně. To samozřejmě není možné. Musí tu být nějaká hranice, která zamezuje libovůli sebeširší shody momentálních politických sil v útoku proti ústavě. No a to je základní kámen té naší stížnosti, která byla Ústavním soudem přijata k projednání.
Dokument: Melčákova stížnostčtěte celé znění stížnosti na konání předčasných voleb |
Soud to ještě neřekl, ale řekl něco jiného a velmi podstatného, což pánům předsedům zatím uniká, i když to vytváří obrovskou možnost přezkumu jejich ad hoc politických dohod. Je to trošku složité, ale zkusím to vysvětlit. U nás není možné, aby byl brán za zásah veřejné moci do ústavních práv nějakého člověka či politika zákon, tedy výsledek legislativní činnosti, ale pouze individuální právní akt. A soud řekl, že takovým individuálním aktem je i rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. A to skutečně otevírá cestu pro přezkum různých jednorázových politických dohod.
Čekal jste, jaký to vyvolá ohlas?
Já jsem tak rychle nečekal ani ten samotný výsledek. Pokud bych ho čekal, čekal bych i ten ohlas. Potrefení kejhají a diví se, že jejich politické dohody mají nějaké meze. To se mě na tom dotýká nejvíc. Předseda jedné strany řekne, že to bylo neodpovědné, předseda druhé strany řekne, že to bylo protilidové. Myslím, že by měli oba potichu odstoupit.
Šéf ODS Mirek Topolánek dokonce naznačil, že rozhodnutí soudu by mohlo být protiústavní.
To je vyslovená ptákovina, promiňte. V zemi, kde dvacet let z dobrých důvodů platí vláda zákona nad politikou, tohle nemůže nikdo říct.
V té stížnosti se argumentuje veřejným zájmem, ale nám někteří ústavní experti říkali, že když už přípravy voleb došly tak daleko, je přece ve veřejném zájmu nějak je dotáhnout do konce a volit.
To se musím nadechnout, abych se udržel. Víte, to je bezelstná pravda politických zvířátek. Když už politici přichystali volby a utratili za ně všechny peníze, které si půjčili, tak se domnívají, že je obecný zájem, aby volby proběhly. Ale to se pletou. Obecný zájem je na dodržování pravidel politické soutěže, aby byla zajištěna demokracie.
Oba pánové předsedové trošku švindlují. Oni říkají to, co jste citovali vy. Expresivněji, lidově a více bolševicky to vyslovuje pan Paroubek. A popleteněji a méně ideologicky to říká zase pan Topolánek. Ústavní soud řekl, že opravdu nenašel žádný veřejný zájem, který by bránil odložení voleb. Ale politici už zapomínají doříct tu vedlejší větu: To proto - říká Ústavní soud - že volební období Sněmovny zahájené v roce 2006 ještě pokračuje a nic se neděje.
Takže nepovažujete za nutné krátit volební období ústavním zákonem jen proto, že se na něm shodlo víc než 120 poslanců?
V této logice by mohli přijmout ústavním zákonem všechno - to, že budeme mít všichni zelené hlavy nebo že budeme chodit po čtyřech. Takhle to vykládají jejich experti Zdeněk Jičínský a Václav Pavlíček, ale to se vracíme do ústavního práva první třetiny 19. století. Naše ústava není založena jen na vládě většiny. Ona výslovně říká, že menšina je hodna respektu a ochrany. A dodává, že základní náležitosti právního státu jsou nezměnitelné a mezi ně patří předem stanovená pravidla politické soutěže.
Jaké řešení současné situace podle vás politici vymyslí?
Mohli by dospět ke třem základním variantám. Zaprvé, protože sporný ústavní zákon říká, že musí být volby do 15. října a momentálně byly pozastaveny volby 9. a 10. - tak rozhodnou, že volby budou třeba 13. a 14. října. To je karikatura a bude napadena ústavní stížností.
Druhá možnost je, že se sejdou, a protože mají ty svaly, tu většinu, pokusí se vytvořit ústavní zákon, který natrvalo změní ústavu a dovolí všem politickým stranám, aby si kdykoli řekly, že končí volební období. (Přibližně k tomuto scénáři skutečně vedla včerejší schůzka u prezidenta republiky - pozn. red.)
To je také hodné ústavní stížnosti, protože v řádu týdnů není možné ústavu změnit se všemi příslušnými návaznostmi. Pokud se nepletu, ústavní zákon senátorský, který leží jako alternativa toho napadeného v Senátu, by dával prezidentovi kdykoli možnost vyhlásit volby. To by však prezident dostal tak silné postavení, že by se musel prezident volit jiným způsobem než dnes.
A třetí možnost je, že se politici vrátí pokorně k ústavě a podstoupí tři pokusy o sestavení nové vlády - ve třech dnech třeba. I to napadneme ústavní stížností, protože to je směšné. Ústava předpokládá vážně míněné pokusy o získání důvěry vlády a to nikdo nezvládne ve třech dnech.
Jak byste tedy tuto situaci v jejich postavení řešil vy?
Především bych se vůbec nedostal do této situace, protože podobné mrzačení ústavy považuji za vekslácky drzé a neodpovědné. Ale kdybych měl něco dělat, tak bych se vrátil k ústavě a podstoupil tři vážně míněné pokusy o sestavení vlády. Teprve pak bych Sněmovnu rozpustil.
Česká ústava tři pokusy o sestavení vlády předepisuje zcela záměrně. Kodifikuje vládu velmi stabilně, protože ten, kdo se pokusí ji svrhnout, je zatížen odpovědností sám sestavit další vládu a odpovídající program. A pak zase další. Tímto způsobem ta někdy vysmívaná ústava z roku 1992 čelí nevážným pokusům o svržení vlády. Aby ji nebylo možné shodit, aniž ten, kdo ji svrhne, nasadí svou politickou odpovědnost, aby sestavil vládu novou.
Což byl případ Jiřího Paroubka.
Ano a místo toho, aby se politici pokusili o novou vládu, rozhodli se okamžitě ukončit politickou soutěž a zkrátit volební období. Topolánek se bál, že se sestavení vlády Paroubkovi podaří, proto to nechtěl. A Paroubek se bál, že bude riskovat pozici v čele strany, když se mu to nepovede. Tak si raději řekli, že to odpískají a zkusí to znovu. Ústava by se neměla přizpůsobovat politikům, oni se musí přizpůsobit ústavě.
Nebojíte se, že naštvete i obyčejné lidi? Předčasné volby brali jako naději, že skončí období nejistoty.
Lidé to tak berou proto, že jim to tak politikové vykreslí. Politici lidem vysvětlili, jaké jsou obecné důvody, aby se honem volilo. Zatajili jim, že ty důvody jsou ve skutečně jejich vnitřní - stranické. Jejich pojetí je oblíbené a srozumitelné: Melčák je přeběhlík, zrůda a jeho advokát je kdovíco. Melčák už je nyní lynčován, ale on - a budiž mu to řečeno ke cti - s lynčováním i počítal.
Nebylo by nejpohodlnějším řešením buď podporovat současnou úřednickou vládu dál do června s tím, že připraví protikrizová opatření, nebo ji naopak rychle svrhnout a jmenovat nějakou většinovou?
Všechno to, co říkáte, se klidně může stát. Do toho já se nepletu. To je politika v rámci ústavy. A je v pořádku. Ale šokovala mě samozřejmost, se kterou většina politické sféry ústavu atakovala. Mimochodem, považuji také za nehorázné, že se svolávají lidové tábory, aby radily Ústavnímu soudu, jak rozhodnout. Dělají to obě velké strany.
Myslíte, že se předčasné volby i přes všechen tlak politiků opravdu neuskuteční?
Myslím, že nebudou devátého a desátého října. A jinak si netroufám nic předvídat. Ne že bych neměl představivost, ale není dobré Ústavnímu soudu veřejně doporučovat, co má dělat.
