Krymské úřady přeřídily v deset večer hodiny na půlnoc a poloostrov se tak sladil s moskevským s časem. "Vstup do moskevské časové zóny je součástí integrace do ruských struktur," uvedl podle místních médií mluvčí vedení Krymu.
Odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení poloostrova k Rusku v půli března odstartovalo kontroverzní referendum (více čtěte zde), na Krymu se už oficiálně platí i ruským rublem. Ukrajinská hřivna má přitom jako paralelní měna v platnosti zůstat až do 1. ledna 2016.
Se změnou času se často těžce vyrovnávají řidiči, kteří mnohdy bývají nevyspalí a hůře soustředění. Četnější jsou v tomto období také srážky se zvířaty, kterých se změna času pochopitelně netýká. Navíc se mohou chovat jako opilá nebo zdrogovaná, což způsobuje řepka. Ta jim sice chutná, ale současně jim škodí (více o komplikacích na silnicích kvůli letnímu času se dočtete zde).
Může trvat až týden, než si zvykneme
Důvodem k zavedení letního času byla původně snaha o úsporu elektřiny vzhledem k delšímu slunečnímu svitu. Změny času mají řadu odpůrců, podle kterých způsobují negativní dopady na lidský organismus.
Lékaři a psychologové se shodují na tom, že si lidé na změnu času zvykají v průměru pět dnů. Hůře se podle nich logicky vyrovnávají s tím, že musí vstávat o hodinu dřív, než že si o hodinu přispí jako na podzim.
Američtí vědci například zjistili, že den po zavedení letního času se počet srdečních záchvatů zvyšuje až o 25 procent. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubývá. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna na odborném webu amerických kardiologů Open Heart.
Letním časem se zabývá i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, která loni pro MF DNES rizika spojená s "ukradenou hodinou" popsala (její poznatky se dočtete zde). Letní čas bude platit sedm měsíců, letos skončí 26. října.
