Zeman jmenoval Rusnokovu vládu. Čeká, že zabrání tlakům na policii

  • 739
Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Jiřího Rusnoka. Formálně úřednickou, ale účast v ní přijali i někteří sociální demokraté, kteří mají blízko k Zemanovi a pozastavili si členství v ČSSD. Vláda nastupuje bez zajištěné podpory parlamentních stran. Požádat Sněmovnu o důvěru musí do třiceti dnů. To, že ji získá, není jisté.

"Chtěl bych vám poděkovat za odvahu, se kterou jste do vlády vstoupili," řekl prezident Zeman novým ministrům poté, co složili slib. Zmínil, že někteří přicházejí do vlády z pozic, kde měli vyšší příjem.

"Nenechte se otrávit kritikou závistivých hlupáků," popřál členům vlády. A hned dodal, co především od vlády očekává. To, že zabrání politickým tlakům na probíhající policejní vyšetřování. Aby se nestalo, že z mafiánů se pod politickým tlakem stanou čestní občané, zdůraznil Zeman.

Šéfka Sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová se zúčastnila jmenování ministrů, ale už ne slavnostního přípitku a odešla. V České televizi to vysvětlila tak, že by podle ní nebylo správné, aby se s ministry "poplácávala", když očekává, že vládě nebude vyslovena důvěra. V narážce na last minute sponzory nového ministra financí Jana Fischera (více zde) označila vládu za toxickou.

Na Hrad jeli ministři autobusem, stejně jako k hrobu Masaryka

Členové nové Rusnokovy vlády se před cestou na Hrad sešli v Kramářově vile. Odtud jeli společně na Hrad autobusem, jen premiér vládní limuzínou.

Po jmenování se ministři, opět společně autobusem, vypravili k hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech. Odtud zamířili na Úřad vlády. Tady končící premiér Petr Nečas předá Rusnokovi klíč od korunovačních klenotů a nová vláda se sejde na prvním zasedání.

Rusnokova vláda

Jiří Rusnok završil pondělním jmenováním nového ministra financí obsazování...

Jiří Rusnok - premiér

Jan Fischer - ministr financí a místopředseda vlády

Martin Pecina - ministr vnitra a místopředseda vlády

Jan Kohout - ministr zahraničních věcí

Marie Benešová - ministryně spravedlnosti

Vlastimil Picek - ministr obrany

Martin Holcát - ministr zdravotnictví

Dalibor Štys - ministr školství

František Koníček - ministr práce a sociálních věcí

Jiří Balvín - ministr kultury

Jiří Cienciala - ministr průmyslu a obchodu

Zdeněk Žák - ministr dopravy

Miroslav Toman - ministr zemědělství

Tomáš Podivínský - ministr životního prostředí

František Lukl - ministr pro místní rozvoj

Poté uvede Rusnok do úřadu první ministry - financí Jana Fischera a vnitra Martina Pecinu. "Nabízíme solidní správu země po přechodné období," řekl Rusnok už v pondělí, když představil Fischera jako posledního, dosud chybějícího člena svého kabinetu.

ČSSD pozici nemění. I po ranní poradě vedení trvá na předčasných volbách

Špičky sociální demokracie se ve středu ráno, po návratu předsedy Bohuslava Sobotky, sešly na poradě stranického grémia. A nic se nezměnilo na základní pozici strany, která příští týden vyvolá hlasování o rozpuštění Sněmovny a předčasných volbách. Hlasovat se bude ve středu 17. července, na kterou šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS svolala mimořádné zasedání.

"Nechť strany vrátí mandáty voličům a ať oni rozhodnou, kdo má dál zemi vést. Na půdorysu současné Sněmovny nemůže žádná vláda prosadit téměř nic," řekla iDNES.cz po jednání grémia místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.

ČSSD má ovšem nyní jen malou šanci rozpuštění Sněmovny prosadit. Na to je třeba 120 hlasů, které nejsou. Pravice čeká na šanci pro Miroslavu Němcovou, když Rusnok s vládou nezíská důvěru, i Sobotka už v rozhovoru pro iDNES.cz oznámil, že když se nepodaří Sněmovnu rozpustit a Rusnok nezíská důvěru, stál by o sestavení vlády on sám (rozhovor se Sobotkou najdete zde).

Může to být však Sobotkova taktika, aby pravici dotlačil k podpoře předčasných voleb, protože Němcová sestavit vládu nedokáže. A sociální demokraty koketující s podporou Rusnokova kabinetu tím může odradit poukazem na to, že by rád vládu sestavil sám. Gajdůšková iDNES.cz potvrdila, že když rozpuštění Sněmovny neprojde, poradí se ČSSD znovu o dalším postupu.

Kriticky se k vládě, která nemá zajištěnou podporu stran zastoupených ve Sněmovně, vyslovili zástupci menších, neparlamentních uskupení - Strany zelených a hnutí ANO.

"Fischerova vláda kličkovala na hranici mezi politikou a byznysem. Rusnokova vláda tuto hranici už zcela bez skrupulí prolamuje přímou účastí lidí v možném střetu zájmů. Ve vládě budou sedět Martin Pecina a Jiří Cienciala, kteří dosud dýchali za těžký průmysl," řekl šéf Strany zelených Ondřej Liška.

"Vláda vznikla podle svévole Miloše Zemana. Můžeme jí tleskat, ona toho za svůj čas, který má vyměřen, asi moc nezkazí. Měli bychom si ale dobře pamatovat, jak tato vláda vznikla. Proti všem zvyklostem, proti pravidlům, proti vůli politické reprezentace, která byla zvolena občany této země, vznikla zkrátka nedemokraticky," uvedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Kdo je v nové Rusnokově vládě

V patnáctičlenné úřednické vládě jsou i lidé, kteří mají blízko k prezidentu Zemanovi. Ministryní spravedlnosti bude někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, vicepremiérem a ministrem vnitra Martin Pecina.

Posledním členem nového kabinetu se pak stal bývalý premiér a Zemanův soupeř v klání o prezidentské křeslo Jan Fischer. Bude zastávat post vicepremiéra a ministra financí. Fischer byl i zároveň posledním z prezidentských kandidátů, který zaplatil dluhy z prezidentské kampaně. V pondělí, kdy premiér Rusnok oznámil jeho nominaci do vlády, sdělil, že do úterý milionové dluhy splatí. To se mu podařilo. V úterý těsně před polednem mu na účet přišel poslední necelý milion korun (o splácení dluhu více čtěte zde). Jediným ministrem, který zůstal z Nečasova kabinetu, je šéf obrany Vlastimil Picek.

MF DNES oslovila v uplynulých dvou dnech všechny poslance s výjimkou dvou uvězněných s dotazem, zda prezidentskou vládu podpoří. Jednotné odmítnutí nezaznělo ani z řad ODS a TOP 09, a tak je teoreticky možné, že vláda nakonec důvěru získá (o průzkumu mezi poslanci více čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video