zavřít
1 / 15
náhledy
Jiří Rusnok završil pondělním jmenováním nového ministra financí obsazování dočasných ministerských pozic po nedávném pádu Nečasovy vlády. Většina ze čtrnácti jmen je veřejnosti téměř neznámá, najdou se však i takoví, kteří se na předních politických postech objevili i dříve. Jaká je minulost těch, které Rusnok na ministerské posty dosadil?
Autor: koláž iDNES.cz
JAN FISCHER (ministr financí a místopředseda vlády) – Vystudoval statistiku a ekonomii na vysoké škole ekonomické. V roce 1980 vstoupil do KSČ, opustil ji v roce 1989. Pracoval v Českém statistickém úřadě, kde postupně stoupal ve funkcích a po tříletém působení mimo "staťák" se roku 2003 vrátil jako jeho předseda. V roce 2009 působil v roli úřednického premiéra vlády a po zrušení předčasných voleb vládl až do těch řádných v létě 2010. Po vládním angažmá Fischer nastoupil jako viceprezident do Evropské banky pro obnovu a rozvoj. V roce 2013 pak neúspěšně kandidoval na prezidenta.
Autor: Nguyen Phuong Thao , MF DNES
TOMÁŠ PODIVÍNSKÝ (ministr životního prostředí) – Absolvent Fakulty sociálních věd UK v Praze. V letech 1997 až 2003 působil na velvyslanectví ČR ve Vídni, kde se zabýval česko-rakouskou komunikací v rámci problematiky jaderné elektrárny Temelín. Od roku 2005 byl generálním konzulem v Německu. Tento post zastával až do roku 2009. Jako člen Státního fondu životního prostředí měl na starosti program Zelená úsporám.
Autor: MŽP
FRANTIŠEK LUKL (ministr pro místní rozvoj) – Je místopředsedou Svazu měst a obcí ČR. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současné době není členem žádné politické strany.
Autor: Jiří Salik Sláma, MAFRA
MIROSLAV TOMAN (ministr zemědělství) – Po studiích byl zaměstnancem zemědělských společností Agrotec Hustopoče a Agrotrade. Do politiky vstoupil v roce 2002, kdy se stal náměstkem ministra zemědělství. Byl hlavním agrárním vyjednavačem při jednání o přistoupení ČR do EU. Nyní zastává pozici prezidenta Potravinářské komory ČR.
Autor: Petr Topič, MAFRA
ZDENĚK ŽÁK (ministr dopravy) – Vystudovaný elektrotechnik a informatik zahájil svou politickou kariéru v roce 1995, kdy nastoupil na ministerstvo dopravy, později pak působil na postu ředitele odboru vnějších vztahů a následně jako generální inspektor. Je spoluautorem přípravy českého předsednictví EU v oblasti dopravy.
Autor: František Vlček, MAFRA
JIŘÍ CIENCIALA (ministr průmyslu a obchodu) – Vystudoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Svoji následnou kariéru pak spojil se Třineckými železárnami, kde působí již více než 37 let. V roce 1997 byl zvolen jejich generálním ředitelem a v této fukci vydržel až do konce roku 2011. Nyní zde působí jako člen dozorčí rady. V únoru 2012 byl zvolen rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě.
Autor: Adolf Horsinka, MAFRA
JIŘÍ BALVÍN (ministr kultury) – Vystudoval filmovou a televizní tvorbu na pražské FAMU. Za sebou má mnohaletou kariéru v Československé a posléze České televizi. Mezi lety 1992 až 1997 zde působil jako šéfproducent uměleckých pořadů. V únoru roku 2001 byl Poslaneckou sněmovnou dosazen na post dočasného ředitele ČT, později byl zvolen jejím regulérním ředitelem. Jeho působení v ČT skončilo o rok později. Následně se stal ředitelem televize Óčko, kde působil až do roku 2012, nyní zde zastává post manažera speciálních projektů.
Autor: Nguyen Phuong Thao , MF DNES
DALIBOR ŠTYS (ministr školství) – Profesor Štys úspěšně absolvoval studium fyzikální chemie na Univerzitě Karlově v Praze. Následně pak působil v akademii věd České republiky a na univerzitě ve švédském Lundu. Od poloviny 90. let pracoval na Jihočeské univerzitě. V červenci 2013 kývl na nabídku Jiřího Rusnoka, který ho pověřil dočasným vedením ministerstva školství.
Autor: David Veis, ČTK
MARTIN HOLCÁT (ministr zdravotnictví) – Absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. Od roku 1997 působil jako ředitel VFN v Praze, z postu byl odvolán v roce 2003. Následně vedl Koordinační středisko transplantací. Od roku 2006 zastával pozici náměstka ředitele Fakultní nemocnice v Motole. Do politiky vstoupil v roce 1999, tehdy jako první náměstek tehdejšího ministra zdravotnictví Ivana Davida.
Autor: Martin Mráz, MF DNES
Marie Benešová.
Autor: LN - Tomáš Hájek
JAN KOHOUT (ministr zahraničních věcí) – Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zahájil diplomatickou kariéru po sametové revoluci v odboru mezinárodních organizací na Ministerstvu zahraničních věcí. Následně pracoval jako vedoucí Stálé mise ČR při OSN a OBSE ve Vídni. V roce 2002 se stal náměstkem ministra zahraničí, v květnu 2004 pak byl jmenován stálým zástupcem ČR při Evropské unii v Bruselu. Po pádu druhé Topolánkovy vlády se stal v kabinetu Jana Fischera místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věci.
Autor: Dan Materna, MAFRA
MARTIN PECINA (ministr vnitra a místopředseda vlády) – V letech 2009 až 2010 působil jako ministr vnitra v úřednické vládě Jana Fischera, před tím vedl antimonopolní úřad. V roce 2011 se za ČSSD dostal do Sněmovny. V březnu téhož roku svůj poslanecký mandát složil po tom, co se předsedou strany stal Bohuslav Sobotka. Ze sociální demokracie následně vystoupil kvůli podpoře prezidentské kandidatury Miloše Zemana. V současnosti je generálním ředitelem Vítkovice Power Engineering.
Autor: LN - Tomáš Hájek
FRANTIŠEK KONÍČEK (ministr práce a sociálních věcí) – Působil jako náměstech podniku lesy ČR, v červnu roku 2006 byl jmenován i jejím ředitelem. Po nátlaku ODS však na tento post v roce 2007 rezignoval. Od roku 2010 se profesně tituluje jako podnikatel.
Autor: ČTK
VLASTIMIL PICEK (ministr obrany) - Od roku 2003 působil ve funkci náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Po čtyřech letech pak přesídlil na post náčelníka Generálního štábu armády České republiky. Od září loňského roku zastával pozici prvního náměstka ministra obrany. Je držitelem Záslužného kříže ministra obrany České republiky III. stupně a Medaile za službu vlasti.
Autor: ČTK
