Před sjezdem Strany zelených, který dnes začíná v Brně, se iDNES.cz z několika zdrojů ve straně podařilo zjistit, že zelení by rádi pro volby získali i samotného Švejnara. Ten by byl podle nich v Praze silným trumfem i proti předsedovi strany TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi.
Oficiálně o tom špičky zelených nemluví, protože nemají žádnou jistotu, že by Švejnar jejich nabídku přijal. "Chceme otevřít znovu kandidátky pro primární volby," říká jen obecně Liška, jasný favorit na pozici předsedy zelených po brněnském sjezdu.
I když je sjezd Strany zelených volební a nemá se tolik řešit program, střetnou se dvě základní koncepce, jaký typ voličů chce strana oslovit.
Liška chce, aby zelení byli "třetím pólem" politiky
Jednu představuje právě dvaatřicetiletý Liška, který navazuje na práci bývalého předsedy Martina Bursíka. Druhou Matěj Stropnický, bývalý místopředseda republikové rady zelených a odpůrce účasti zelených v současné vládě Jana Fischera i v předchozím kabinetu Mirka Topolánka.
Je ještě třetí kandidát na předsedu - Jan Linhart z Pardubicka, ale ten je totálním outsiderem volby. Kandidoval už loni na sjezdu v Teplicích, kde získal čtyři hlasy.
"Rád bych překonal pravolevé dělení politiky. Zelení by měli být třetím pólem české politiky," nabízí svou vizi Liška. Jde mu o to, aby strana získala znovu na svou stranu vedle ochránců přírody i liberální městské voliče, které přitáhl před volbami v roce 2006 jeho předchůdce Bursík.
"Nejsme spojeni s žádnou korupcí a aférou," chce na sjezdu zdůraznit Liška. To by podle něj mělo pomoci, aby voliči, jimž nevyhovují ODS a ČSSD, nepřešli od zelených k nové straně TOP 09 či k lidovcům.
Stropnický naopak tvrdí, že zelení by měli oslovit hlavně mladé prvovoliče a nevěří v podporu liberálních voličů, kteří podle něj půjdou spíš za Schwarzenbergem. Stropnický je stoupencem progresivního zdanění a na spolupráci by se domluvil spíše se sociální demokracií. - čtěte "Lesů pán" Stropnický chce vést zelené, hlásá návrat ke kořenům
Spor o účast ve Fischerově vládě
Lišku kritizuje, protože podle něj pokračuje v silové politice Martina Bursíka. Vadí mu také, že se o klíčových věcech nerozhoduje v širším vedení, v republikové radě. Strana by podle něj měla z vlády Jana Fischera odejít, protože vláda z parlamentu stáhla pro zelené klíčové návrhy - omezení jízdy kamionů a novelu horního zákona, která měla pomoci zabránit prolomení limitů těžby uhlí. - čtěte Fischer zametá s návrhy zelených, strana hrozí odchodem z vlády
Znepokojení nad tím, jak Fischerova vláda, tedy její většina utvořená lidmi, které navrhly ODS a ČSSD, zachází se zelenými návrhy, vyjádřili i Liška s Bursíkem. Pro ně je ale podstatné, že premiér slíbil, že jeho vláda neschválí novou energetickou politiku a nerozhodne tak ani o rozšíření těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji a o těžbě černého uhlí v Beskydech.
Právě to, která koncepce Strany zelených zvítězí, rozhodne i o tom, jestli bude o účasti ve volbách uvažovat i bývalý předseda Martin Bursík. - čtěte Bursík vyčkává, kudy zelení půjdou. Láká ho střet se Schwarzenbergem
Kromě volby vedení čeká zelené i změna stanov, která by měla oslabit pravomoci republikové rady a odstranit dvojkolejnost vedení. Ta po sestavení bývalé Topolánkovy vlády vedla k velkým sporům ve Straně zelených, které vyvrcholily vyloučením několika členů, včetně bývalé místopředsedkyně Dany Kuchtové.
Poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková pak pomohly opozici svrhnout vládu, zelení totálně propadli v eurovolbách a nyní se jejich preference pohybují kolem čtyř procent. Tedy pod hranicí, kterou musejí strany překročit, aby se dostaly do Sněmovny.
