Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009)

Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009) | foto: ČTK

Zatím není důvod k „akci“, poznamenal Brusel k roztržce Slováků s Maďary

  • 222
Švédské předsednictví Evropské unii se staví k poslední maďarsko-slovenské diplomatické roztržce zdrženlivě. Prozatím podle něj není důvod k "akci". Bratislava odepřela v den výročí okupace vojsk Varšavské smlouvy maďarskému prezidentovi László Sólyomovi vstup na slovenské území.

Maďarského prezidenta v pátek odradila od odhalení sochy zakladatele uherského státu, krále Štěpána, až diplomatická nóta slovenského ministerstva zahraničí. Lászlo Sólyom nakonec na hranici přesto přijel a na mostě přes Dunaj do Bratislavy vzkázal, že roztržka bude mít dohru v Bruselu. - více o pátečním incidentu čtěte zde

Unie se ale k problému staví zdrženlivě a podle rakouské agentury APA zatím žádnou "akci" nechystá. Mluvčí Evropské komise Michael Mann podotkl, že komise roztržku zatím neřeší. Rovněž prý doposud nedostala od Budapešti slibovaný dokument, ve kterém si Maďaři chtějí na Slováky stěžovat.

Je to "bilaterální záležitost", tvrdí Unie

Mluvčí Mann incident označil za "bilaterální záležitost". Podle mluvčího nezmiňují evropské regule "nic specifického" o zakázání vstupu představiteli jednoho členského státu EU do jiné země sedmadvacítky. Na otázku novinářů, zda je tedy takový krok možný, nechtěl dát jednoznačnou odpověď.

Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009)

Maďarský prezident Lászlo Sólyom na hraničním mostě mezi Maďarskem a Slovenskem u Komárna (21. srpna 2009)

Do sporu se vložilo i Německo. Berlín vyzval Maďarsko a Slovensko, aby své bilaterální problémy řešily dialogem. "Je to zdravá zásada mezi členy EU," řekl vládní mluvčí. "Proto takový postup očekáváme i v tomto případě," dodal.

Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs pak také vyzval slovenského velvyslance v Budapešti, aby podal oficiální vysvětlení postupu slovenské vlády.

Evropská unie podle šéfa maďarské diplomacie postrádá jakýkoli mechanismus, který by zabránil některému z členských států narušit volný přechod svých hranic jiné zemi EU. Evropský parlament by se proto měl tímto problémem zabývat, aby se v budoucnu vyloučilo opakování podobného incidentu.

Víkend ve znamení lekcí z diplomacie

Podle slovenského deníku SME.sk si Bratislava s Budapeští přes víkend udělovaly lekce z diplomacie. Podle Slovenska oznámil Sólyom svou soukromou návštěvu pozdě. Maďarsko naopak namítá, že ji ústně ohlásilo již dávno. V červnu to prý prezident řekl i slovenskému velvyslanci Petru Weissovi, kterého tehdy přijal po jeho uvedení do funkce. - o víkendovém vývoji sporu si přečtěte zde

Maďarští nacionalisté blokují slovensko-maďarské hranice.

Maďarští nacionalisté blokují slovensko-maďarské hranice.

"Oznámení o návštěvě prezidenta se běžně podává ústně," řekl SME přední český odborník na diplomatický protokol Ladislav Špaček. Podle něj byla maďarská nóta z 13. srpna informací o technickém zabezpečení prezidentské návštěvy. Slovenský premiér Robert Fico ale dokument považuje za oznámení cesty.

Sólyoma ještě před vydáním zákazu ke vstupu do země jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič vyzval, aby do Komárna 21. srpna nejezdil, to samé učinil i premiér.

Návštěva Slovenska v den výročí okupace bývalého Československa vojsky Varšavské smlouvy by podle nich nebyla vhodná. Vpádu se totiž zúčastnily i maďarské jednotky. Budapešť však namítá, že se za podíl na vojenském potlačení demokratizačních procesů v Československu již v minulosti omluvila.

VZTAHY NA BODU MRAZU

- Vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem, které území svého severního souseda po staletí ovládalo, jsou dlouhodobě velmi napjaté. Označení maďarského prezidenta za nežádoucí osobu na Slovensku je podle deníku Hospodárske noviny přivedlo na nejhorší úroveň od vzniku samostatného státu v roce 1993.

- V poslední době je přiostřil například slovenský jazykový zákon či založení extremistické Maďarské gardy. Maďarské ministerstvo zahraničí se o incidentu chystá oficiálně informovat členské státy EU.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video