Finové mají do 9. září předložen k veřejné konzultaci návrh zákona, podle kterého by se všeobecný základní příjem otestoval na 2 000 lidech v produktivním věku, kteří by byli náhodně vybraní ze všech obyvatel. Dopady všeobecného základního příjmu by se pak porovnaly s kontrolní skupinou lidí stejného typu, kteří by žádný zaručený příjem nepobírali. Informovala o tom agentura AFP.
Revoluce v sociálním systému? Garantovaný příjem testuje stále více zemí |
Projekt je součástí volebních slibů, se kterými přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Předseda vlády doufá, že zavedení všeobecného základního příjmu přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a zjednodušení systému sociálních dávek.
Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht.
Na celostátní úrovni ale garantovaný příjem pro všechny občany odmítli na začátku června v referendu ve Švýcarsku (psali jsme zde). Podle návrhu měl činit 2 500 franků (asi 61 000 Kč) měsíčně bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, anebo je nezaměstnaný. Na druhou stranu chtělo Švýcarsko zrušit veškeré sociální dávky, podpory a příspěvky.
Přijde vám myšlenka garantovaného příjmu jako dobrý nápad?
Co je garantovaný příjemGarantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv. Zastánci vyzdvihují administrativní nenáročnost a transparentnost. Systém má mít i pozitivní dopad na porodnost - ženy plánující mateřskou by se totiž nemusely v takové míře potýkat s výpadky v rozpočtu v domácnosti. Základní příjem by navíc snížil rozdíly v základním ohodnocení mezi muži a ženami. Odpůrci naopak tvrdí, že by zavedený krok nenutil některé obyvatele pracovat a zároveň by opomíjel ty, kteří sociální dávky nejvíce potřebují. Opatření by pak v neposlední řadě bylo především nákladné pro státní rozpočty. |
