Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Koláče bez práce? Příjem od státu v referendu odmítla většina Švýcarů

  9:03aktualizováno  19:01
Země helvétského kříže v neděli hlasovala v referendu o možnosti zavést nepodmíněný základní příjem pro všechny obyvatele, čímž by se přelomově změnil celý sociální systém. Konečné výsledky referenda potvrdily, že Švýcaři návrh na zavedení garantovaného příjmu pro všechny občany zamítli. Proti bylo 76,9 procenta voličů.

Iniciátoři návrhu nicméně hovoří o „senzačním úspěchu“. Podpořilo je 23,1 procenta voličů, což je podle mluvčího iniciátorů „mnohem více, než se čekalo“. „Znamená to, že diskuze pokračuje, a to i v mezinárodním měřítku,“ dodal mluvčí.

Pokud by Švýcaři nepodmíněný základní příjem přijali, nahradil by veškeré podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky a příspěvky, které by byly i s příslušnou administrativou zcela zrušeny.

Stoupenci vize tvrdí, že zajištěný příjem posílí osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a drahý sociální experiment.

Návrh předložený k hlasování předpokládal, že by každý dospělý Švýcar - nehledě na výši platu - dostal od státu měsíčně asi 2 500 franků (61 000 korun) a každé dítě 625 franků (15 300 korun). Výpočet částky vychází z vysokých nákladů na život v alpské republice, i tak to jsou relativně nízké částky.

Pobírat zaručený měsíční příjem od státu by v případě schválení měli nárok nejen Švýcaři, ale i cizinci žijící v zemi nejméně pět let, a to opět bez ohledu na to, zda pracují či nikoli.

Většina politiků, a to i z řad levice, změnu nepodpořila. Zavedení garantovaného příjmu by značně zatížilo státní rozpočet, což by se neobešlo bez zvýšení daní. Už v průzkumech před referendem bylo jasné, že návrh nemá velkou naději, proti bylo kolem sedmdesáti procent Švýcarů. Místní média se však shodla, že již dlouho v zemi, kde jsou referenda známou součástí veřejného života, nerozhodovali voliči o tak sporné otázce.

Sen tentokrát zůstal snem

„Je to sen, který existuje již dlouho, ale nyní se stal nepostradatelným vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti způsobené robotizací,“ vysvětlil jeden z otců návrhu Ralph Kundig. Grafy nicméně ukazují, že nezaměstnanost ve Švýcarsku je nízká, výrazně menší než je průměr EU.

Vláda a většina politických stran ale projekt kritizuje jako příliš drahou utopii. „Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení,“ usoudil ekonom Charles Wyplosz. Přetnutí vazby mezi prací a mzdou by podle něj vedlo k tomu, že „lidé budou méně dělat“.

Švýcaři jsou známí poměrně vysokou odolností vůči lákavým návrhům v referendech. V roce 2012 například odmítli prodloužit si placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti své země, proslulé vysokou pracovní morálkou.

O zavedení zaručeného příjmu se uvažuje i jinde. Finská vláda tuto myšlenku míní otestovat na skupině osmi tisíc lidí s nízkým příjmem. V nizozemském městě Utrecht se má experiment rozběhnout v lednu 2017, připomněla stanice BBC.

Švýcaři v neděli hlasovali také o revizi azylového zákona, o povolení preimplantační genetické diagnostiky či o změnách využívání daní z ropných olejů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.