Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman na Peresově pohřbu nechyběl, hájil prezidenta Zaorálek

  12:49aktualizováno  13:06
Prezident Miloš Zeman na pohřbu bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese nechyběl, reprezentativní delegaci vedl premiér Bohuslav Sobotka. Uvedl to ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Prezidenta naopak kritizoval Karel Schwarzenberg z opoziční TOP 09.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Prezident dal přednost účasti na konferenci Dialog civilizace na řeckém ostrově Rhodos, kterou pořádal blízký přítel ruského prezidenta Vladimira Putina Vladimir Jakunin (více zde).

Sám Zaorálek by si prý účast na takové konferenci nezvolil, nezdá se mu ale vhodné ji někomu zakazovat. „Tu konferenci beru jako akademickou konferenci,“ řekl. Prezidentovu cestu na Rhodos podle něj vláda dosud neschválila, bude ji schvalovat teprve dodatečně, což je údajně častý postup.

GLOSA: Zemanova volba. Jakunin vítězí nad Peresem

„Považuji to za nešťastné rozhodnutí,“ oponoval Zaorálkovi bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něho měl prezident dát přednost účasti na státním pohřbu. „Prezident se úplně vymkl, což samozřejmě ministerstvo zahraničí nemůže přiznat,“ komentoval Schwarzenberg Zaorálkovo obhajování prezidenta. Podle čestného předsedy TOP 09 se na Hradě již nedělá česká politika. „Více ruská,“ upřesnil svůj názor.

Zaorálek považuje debatu o neúčasti Zemana na Peresově pohřbu za „nafouknutou“ a přehnanou, nikdo v zahraničí se tím prý nezabývá a nikdo českého prezidenta nepodezírá, že by směrem k Izraeli nechtěl jednat s respektem. „Zabýváme se věcmi, které nejsou podstatné. Některé země tam byly jen na úrovni ministrů zahraničí,“ doplnil Zaorálek.

Jako pochybení prezidenta vnímá ministr zahraničí spíše jiné záležitosti, zejména Zemanovo tvrzení, že pokud by byl Američan, tak by volil Donalda Trumpa. „Tady mám jiný názor než prezident. Nemyslím si, že je naše role doporučovat Američanům, koho si mají nebo nemají zvolit za prezidenta,“ řekl Zaorálek. I z taktických důvodů prý považuje za vhodnější americké volby nekomentovat, protože česká strana má zájem na spolupráci s USA, ať již v jejich čele stane kdokoliv.

Podobně vnímá Zaorálek jako nevhodnou i zmínku prezidenta o tom, že se Hynek Kmoníček stane velvyslancem v USA, a to ještě předtím, než je to dojednáno s druhou stranou (více čtěte zde). „Ani v tomto s prezidentem nesouhlasím, neměl to prostě říci,“ uvedl k tomu ministr zahraničí. Kmoníčkovo jméno nepotvrdil.

Zemanův projev na konferenci na ostrově Rhodos:

Válka v Sýrii neskončí, dokud budou vnější zdroje

Část nedělní debaty mezi současným a bývalým ministrem zahraničí se týkala války v Sýrii. Oba politici se shodli na tom, že situace v zemi je tragická, a že na ní nesou odpovědnost zahraniční země. „Do konce tohoto roku prostě nevidím moc velkou naději na zlepšení,“ uvedl Zaorálek.

Občanskou válku podle něj drží při životě to, že jsou jednotlivým stranám dodávány zdroje z vnějšku a že se intervenující zahraniční země neshodnou na tom, proti komu bojují. Ocenil snahu amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, zároveň ale uznal, že výsledek není dobrý. „Kerry dal všechny síly k tomu, aby s tím pohnul. Jiná věc je, že ta obroda byla špatná a že se to dnes rozpadá v prach,“ řekl.

Řešení oddalují také americké prezidentské volby, protože do jejich ukončení bude podle Zaorálka americký prezident „chromá kachna“. Jak upozornil Schwarzenberg, ten, kdo z této situace těží, je Rusko. „Vladimir Vladimirovič Putin zůstává akceschopný, na rozdíl od Američanů,“ řekl. Svými kroky v Sýrii chce podle něj Rusko především oznámit světu, že je velmocí, která rozhoduje o všem.

Zaorálek v debatě zmínil i problematickou roli Evropy, kterou problém syrských uprchlíků sice tíží, nemůže s ním ale moc dělat. Evropa má podle něj znesnadněnou vyjednávací pozici. „Nemáme evropskou armádu, a tím nejsme silným účastníkem debaty,“ vysvětlil.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.