Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český odchod z EU? Nejsme Britové, nepokoušejme osud, varuje Žantovský

  20:01aktualizováno  20:01
Doufal jsem, že to dopadne jinak, přiznává po britském referendu ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který byl od roku 2009 až do loňského léta českým velvyslancem v Londýně. Takzvaný brexit podle něj bude mít dalekosáhlé dopady pro Evropskou unii i Českou republiku.

Bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský | foto: FTV Prima

Čím si vysvětlujete rozhodnutí Britů?
Pohled na mapu hlasování ukazuje, že pro Brexit hlasovala celá Anglie jen s výjimkou Londýna a některých velkých měst. Dlouhodobá nespokojenost s rolí, kterou Evropská unie sehrává v očích britských voličů - že je příliš centralistická a byrokratická. A také obava z velkého počtu přistěhovalců do Británie ze zemí Evropské unie, která však není úplně racionální. Analýzy totiž ukazují, že přistěhovalci pro britskou ekonomiku a společnost problém nepředstavují, naopak představují velký přínos.

Za setrvání v Evropské unii usilovali předsedové dvou nejsilnějších stran - ministerský předseda David Cameron i šéf labouristů Jeremy Corbyn. Proč Britové jejich argumenty nevyslyšeli?
Zaregistroval jsem vyjádření Petera Mendelsona, jednoho z dlouhodobě vůdčích představitelů labouristické strany, který diplomaticky, ale zcela jasně kritizoval právě Jeremy Corbyna jako vůdce strany že nevystupoval nijak energicky za výsledek, který si jeho strana přála. Kampaň labouristů byla z tohoto pohledu neúčinná.

Bude to mít vliv i na separatistické tendence v dalších zemích Spojeného království? Zejména ve Skotsku a Severním Irsku?
Pokud bych vycházel z té mapy hlasování, výsledek je skutečně dost varovný. Zatímco Anglie a Wales se většinově přikláněly k vystoupení z Evropské unie, Skotsko jednoznačně podpořilo setrvání a stejně tak velká část Severního Irska kromě jeho severovýchodního konce, kde je převaha obyvatel protestantského vyznání, kteří jsou dlouhodobě vázáni právě k Anglii.

Jak vystoupení Britů z Evropské unie ovlivní Českou republiku?
Bude to mít dalekosáhlé dopady pro Evropskou unii i Českou republiku, i když v tuto chvíli je obtížné to hodnotit. V tuto chvíli je důležité, aby všichni rozhodující představitelé zachovali chladnou hlavu.

Referendum nanečisto

Čtenáři iDNES.cz by z EU vystoupili. Těsným poměrem 53 ku 47

Přibude Čechů, kteří budou požadovat vystoupení z Evropské unie?
Doufám, že tato alternativa nenastane. Česká republika je ve zcela jiné geopolitické pozici než je Velká Británie. Pokoušet se utvářet svůj osud uprostřed Evropy zcela samostatně by byl nesmírně riskantní podnik.

Proč? Mohli bychom přece dál spolupracovat a obchodovat se zeměmi Unie, ale nebyli bychom vázáni žádnými směrnicemi.
Pro nás znamená členství v Evropské unii společně s členstvím v NATO určitou geopolitickou jistotu. Je to zařazení do společenství, s nímž sdílíme naprostou většinu hodnot, zájmů, politických i ekonomických. Vystoupit z tohoto společenství by znamenalo otevřít se tlakům a zájmům jiných částí světa, což by vytvářelo rizika, která si podle mě nemůžeme dovolit.

Fotogalerie

Takže by u nás posílil vliv Ruska nebo Číny?
Samozřejmě. Jistě by se vytvořily tlaky na naše větší přimknutí k východu a jistě by se i na naší domácí scéně našli politici a jiní lidé, kteří by takovou změnu uvítali. Pro naprostou většinu občanů této země by to však představovala katastrofální obrat.

Proč by to mělo znamenat katastrofální obrat? V očích mnoha lidí je Evropská unie přece jen tím úřednickým spolkem z Bruselu, co nám říká, jak mají být křivé banány nebo kolik smíme pěstovat vína.
Kampaň ve Velké Británii ukázala také, jak je důležité, aby si občané získali dostatek informací a mohli rozlišovat mezi některými mýty a fámami, které se o Evropské unii šíří.

Jedním z největších přínosů členství je pro nás společný trh, z toho máme nesmírný užitek. Současně je třeba si však uvědomit, že tento trh není utvořený, není úplný. V některých oblastech, jako jsou služby, digitální ekonomika nebo energie, vytváření společného trhu zůstalo na půl cesty, takže další práce na něm je jedna z cest jak posílit evropskou integraci.

Určitě není v našem zájmu, aby Evropská unie vytvářela všemožné kvóty, ale to je také otázkou reformy orgánů unie. A k té po odchodu Británie musí dojít, aby země, které do Evropské unie přistoupily později a mají zkušenost s totalitou, mohly účinněji uplatňovat svoje názory.

Britská volba

Čeští politici - prakticky bez rozdílu stranické příslušnosti - se bezprostředně po vyhlášení výsledků referenda začali předhánět v prohlášeních, jak je teď potřebné, aby se Evropská unie změnila. Nejsou to jenom politické fráze?
Když vycházíme z dlouhodobých postojů obyvatel České republiky k Evropské unii, naším zájmem je evropský projekt zachovat, i ho posílit. Což ale neznamená, že bychom ho měli prohlubovat směrem k většímu podílu rozhodování ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu.

Veřejné mínění se spíš kloní k tomu, aby spolupráce v Evropské unii pokračovala na dobrovolném základě. Potřeba reforem v evropském projektu je viditelná dlouhodobě a tato - byť z našeho pohledu nešťastná - událost snad skutečně poslouží jako impuls, aby se o nich začalo vážně jednat. A doufejme, že slova našich čelných politiků, která jsem poslouchal stejně jako vy, přispějí k těmto reformám.

Jak konkrétně bychom při této proměně unie měli uplatnit svůj vliv?
Když sečteme všechny postkomunistické země v Evropské unii, zjistíme, že nemají dohromady v orgánech unie dostatečný počet hlasů, aby vytvořily blokační většinu při rozhodování o důležitých otázkách. To je kupříkladu něco, co bychom měli chtít změnit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.