Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za záměnu embryí na klinice v Brně může lidská chyba, zjistil SÚKL

  13:10aktualizováno  13:10
Za záměnou embryí u dvou žen při umělém oplodnění na klinice reprodukční medicíny Reprofit v Brně stála chyba jednotlivce. Systémové pochybení vyloučil dílčí závěr šetření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Úřad i nadále s klinikou komunikuje, sdělila v pondělí na dotaz jeho mluvčí Lucie Přinesdomová.
Umělé oplodnění (ilustrační foto)

Umělé oplodnění (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

„Případ zatím uzavřený není. Stále probíhají procesy stanovené kontrolním řádem. Uzavřená je kontrola z poloviny února. Potvrdilo se, že se jednalo o chybu jednotlivce a ne systémovou chybu,“ řekla iDNES.cz Přinesdomová. Úřad si podle ní bude i nadále s klinikou vyměňovat další informace.

Případ se stal v roce 2016 na brněnské klinice Reprofit International, kterou přes firmu FutureLife spravuje investiční fond Hartenberg vlastněný ministrem financí Andrejem Babišem.

„Záměnu embryí jsme v prosinci sami odhalili a okamžitě nahlásili na SÚKL. Stalo se to u dvou párů cizinců z Evropské unie a jde o pokročilé těhotenství. S oběma páry jednáme o řešení situace, s ohledem na práva pacientů nemohu říct více,“ prohlásil tehdy Matěj Stejskal, ředitel zdravotnického holdingu FutureLife (více jsme psali zde).

SÚKL se do zdravotnického zařízení vypravil hned v prosinci 2016, kdy byla záměna oznámena. Už tehdy Přinesdomová uvedla, že vše svědčí o chybě jednotlivce. Druhá inspekce z lékového úřadu proběhla v polovině února.

Dvě možná pochybení na reprodukční klinice

Asistovaná reprodukce probíhá tak, že lékaři oplodní vajíčko ženy spermatem biologického otce a poté ho nechají několik dní růst v laboratorních miskách. Takto vyvinuté embryo se přenese do dělohy.

Podle předsedy sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Davida Rumpíka mohla záměna embrya nastat v několika situacích. Například záměnou Petriho misek, nebo jejich chybným označením. Ve starších typech inkubátoru, kde se embrya kultivují, jsou totiž položeny v Petriho miskách vedle sebe na jedné poličce. Běžnou praxí je, že se mističky popisují nesmývatelným prostředkem, nebo jsou na nich natištěné štítky podobné čárovým kódům, které mističku provázejí dál.

Druhou možností chyby je moment samotného přenosu embrya do ženina těla. „Tyto transfery se dělají většinou více pacientkám relativně ve stejnou dobu v rozmezí hodin. Šlo by o zásadní chybu embryologa, pokud vybral špatnou misku paní A a transferoval ji paní B. Ale záměna se mohla odehrát rovněž u zamražených embryí,“ dodal Rumpík v lednu pro MF DNES.

Ročně se v Česku narodí přes pět tisíc dětí s pomocí asistované reprodukce, v české populaci jich je již přes sto tisíc. Další tisíce dětí počatých na českých klinikách žijí v zahraničí. Podle kritiků se stal z asistované reprodukce výnosný byznys. Oborem podle některých informací protečou ročně až čtyři miliardy korun. Náklady z veřejného zdravotního pojištění dosahují stovek milionů korun. Podle odborníků přibývá párů, které mají potíže přivést na svět potomka přirozenou cestou. Problémy s plodností mají ženy i muži.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.