Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brněnská klinika čelí podezření ze záměny embryí, případ prověřuje stát

  13:27aktualizováno  16:14
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyšetřuje první záměnu embryí u dvou žen, které podstoupily umělé oplodnění na brněnské klinice reprodukční medicíny Reprofit. Na případ upozornil server Blesk.cz. Podle mluvčí ústavu Lucie Přinesdomové to byla nejspíš lidská chyba. Upozornila však, že vyšetřování stále probíhá.
Umělé oplodnění (ilustrační foto)

Umělé oplodnění (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Případ se stal v roce 2016 na brněnské klinice Reprofit International, kterou přes firmu FutureLife spravuje investiční fond Hartenberg vlastněný ministrem financí Andrejem Babišem. „Záměnu embryí jsme v prosinci sami odhalili a okamžitě nahlásili na SÚKL. Stalo se to u dvou párů cizinců z Evropské unie a jde o pokročilé těhotenství. S oběma páry jednáme o řešení situace, s ohledem na práva pacientů nemohu říct více,“ řekl iDNES.cz Matěj Stejskal, ředitel zdravotnického holdingu FutureLife.

„Do zdravotnického zařízení jsme šli na kontrolu okamžitě poté, co případ ohlásilo, jak mu ukládá zákon. Inspekce z naší strany stále probíhá, a tak k tomu nemůžu říct nic bližšího. Všechno nasvědčuje tomu, že to nebyla systémová chyba, ale pochybení jednotlivce,“ potvrdila probíhající vyšetřování ještě před uvedením konkrétní kliniky a jejím vyjádřením mluvčí SÚKL.

„Až bude šetření ukončeno a budeme vědět, zda došlo k porušení konkrétního paragrafu, tak bude možné zveřejnit, jestli klinika dostane nějakou sankci,“ dodala mluvčí Přinesdomová. Ministerstvo zdravotnictví nechce případ až do ukončení vyšetřování komentovat.

„To je to nejhorší, co se nám může stát, proto u nás na klinice ve Zlíně děláme několikeré jištění,“ řekl MF DNES předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti David Rumpík.

Záměna Petriho misek, nebo chyba při přenosu embrya

Asistovaná reprodukce probíhá tak, že lékaři oplodní vajíčko ženy spermatem biologického otce a poté ho nechají několik dní růst v laboratorních miskách. Takto vyvinuté embryo se přenese do dělohy.

Podle Rumpíka mohla záměna embryí nastat v několika situacích. Například záměnou Petriho misek, nebo jejich chybným označením. Ve starších typech inkubátoru, kde se embrya kultivují, jsou totiž položeny v Petriho miskách vedle sebe na jedné poličce. Běžnou praxí je, že se mističky popisují nesmývatelným prostředkem, nebo jsou na nich natištěné štítky podobné čárovým kódům, které mističku provázejí dál.

Druhou možností chyby je moment samotného přenosu embrya do ženina těla. „Tyto transfery se dělají většinou více pacientkám relativně ve stejnou dobu v rozmezí hodin. Šlo by o zásadní chybu embryologa, pokud vybral špatnou misku paní A a transferoval ji paní B. Ale záměna se mohla odehrát rovněž u zamražených embryí,“ dodal Rumpík.

Řešením situace je vzájemné osvojení dětí

Dotčené ženy by neměly po porodu automaticky nárok na to, aby se dostaly ke svým biologickým dětem. Podle občanského zákoníku je matkou dítěte žena, která je porodila. „Tato žena je právní i biologickou matkou dítěte bez ohledu na ‚genetické mateřství‘ ženy, z níž pochází embryo,“ řekl Blesku právník Tomáš Pelikán.

Přesto existuje možnost, že se rodiny dohodnou na vzájemném osvojení dětí. Je také pravděpodobné, že budou žádat odškodnění, na nějž mají právo.

Centra asistované reprodukce jsou tkáňová zařízení podobně jako transfúzní stanice nebo transplantační centra. Výše popsaný případ je považovaný za nežádoucí účinek léčby a zařízení jsou povinna to hlásit. SÚKL kontroluje kliniky podle zákona o lidských tkáních a buňkách.

Z asistované reprodukce se podle kritiků stal v Česku výnosný byznys. Podniká v něm i zmíněný fond Hartenberg, který spravuje Babišovy peníze. Oborem podle některých informací protečou ročně až čtyři miliardy korun. Náklady z veřejného zdravotního pojištění dosahují stovek milionů korun.

Klinika s vazbami na Babišův byznys

Podle údajů z Obchodního rejstříku je jediným společníkem kliniky Reprofit firma FutureLife a.s., která je od roku 2014 členem koncernu SynBiol. Od ní se vlastnická struktura odvíjí přes fond Hartenberg až k Babišovi.

Hartenberg Holding, s.r.o. Babiš založil s někdejším investičním ředitelem Penty Jozefem Janovem, který jej zároveň řídí. Do zdravotnického byznysu vstoupil nákupem několika klinik asistované reprodukce a z holdingu FutureLife, který tyto investice zastřešuje, vytvořil lídra v Česku a evropskou dvojku. Na českém trhu umělého oplodnění má zhruba třetinový podíl: vlastní deset větších ze zhruba 40 klinik, které v Česku působí.

Ročně se díky asistované reprodukci v České republice narodí zhruba pět až šest tisíc dětí. Od prvního českého dítěte „ze zkumavky“ z roku 1982 jich takto v ČR přišlo na svět několik desítek tisíc (více o umělém oplodnění čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.