"Izraelská vláda a lid státu Izrael se společně s celým světem modlí za bezpečí astronautů v raketoplánu Columbia," uvedl úřad izraelského premiéra Ariela Šarona, přestože v tu chvíli už nebyly naděje, že mohl tragédii Columbie někdo na palubě přežít.
Mise raketoplánu Columbia zasvěcená čistě vědeckým experimentům, měla přitom i morální podtext díky přítomnosti osmačtyřicetiletého Ramona na palubě.
Tento bývalý plukovník izraelského vojenského letectva a syn ženy, jež přežila holokaust, pojal svůj let jako symbol naděje nejen pro Izrael, ale i pro celý svět, že je možné splnit si své sny.
Také proto s sebou vzal do vesmíru obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy. Chlapec, jenž měl před sebou už jen pár měsíců života, na něm zachytil, jak asi vypadá Země z Měsíce.
|
COLUMBIA HAVAROVALA |
| * hlavní článek o neštěstí |
| Američané vstali do tragického dne |
| Experti spekulují, co pohřbilo Columbii |
| Kresba českého chlapce skončila v plamenech |
| * fotogalerie |
| * přehled vesmírných tragédií |
| * přehled misí Columbia |
Ramon vzal jeho kresbu ke hvězdám a v tu chvíli plnil sen chlapce, který byl nejen nadaným kreslířem, ale ani v Terezíně a později v Osvětimi, kde byl zabit, nepřestal psát básničky a dokonce rozepsal román.
Nikdo ovšem netušil, jak strašlivý konec tahle symbolika bude mít, když nakonec obrázek shoří v plamenech spolu s raketoplánem - stejně jako tisíce Židů během holocaustu.
Plukovník vojenského letectva byl prvním Izraelcem ve vesmíru. Jeho matka i babička přežily vyhlazovací tábor v Osvětimi, otec s dědečkem pak bojovali za samostatnost Izraele.
Ramon se zúčastnil bojů v jomkipurské válce (1973) a v libanonské válce (1982). Od 70. do začátku 90. let sloužil jako pilot, létal na strojích F-16 a F-4. Prvním izraelským astronautem byl vybrán v roce 1997, následující rok se přestěhoval do Houstonu, kde podstoupil kosmický výcvik. Jeho manželka a čtyři dětí žijí v Tel Avivu.
