Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experti spekulují o rozpadu Columbie

  13:54aktualizováno  13:54
Odborníci z celého světa spekulují, co mohlo způsobit tragédii raketoplánu Columbia. Na stanovení přesných příčin je brzy. Vše nasvědčuje tomu, že mohlo jít o závadu chladícího zařízení. NASA přiznala, že raketoplán měl již v minulosti problémy s těsněním na levém křídle.
Analýza startu Columbie

Analýza startu Columbie - Snímek z vysílání televizní stanice CNN ukazuje možné poškození startujícího raketoplánu Columbia, který se o 16 dní později před přistáním na Floridě rozpadl v plamenech nad Texasem. | foto: ČTK

Brzdící manévr, při němž musí raketoplán zpomalit z rychlosti přibližně osmi kilometrů za vteřinu na 300 metrů za vteřinu, patří k nejrizikovějším částem vesmírných letů právě kvůli vysoké teplotě, která při průchodu atmosférou a současném zpomalování vzniká.

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) přiznala, že první potíže raketoplánu Columbia odhalila asi čtvrt hodiny před tragédií. Z levé strany lodi neodešla do střediska data o teplotě v hydraulickém systému.

Někteří odborníci míní, že důvodem tragédie může být výpadek chladícího zařízení nebo selhání protižárového štítu. Další podotýkají, že Columbia mohla přistávat pod špatným úhlem.

Podle ruských specialistů, kteří se podíleli na výrobě Buranu, sovětské obdoby amerických raketoplánů, katastrofa může být spojena se zničením tepelné izolace Columbie. Podobně jako u Buranu, plášť amerických raketoplánů tvoří speciální "kachlíky".

Nejmenovaný expert, který se podílel na programu Eněrgija-Buran, agentuře ITAR-TASS řekl, že Američané po každém letu museli vyměnit přes 300 takových "kachlíků" z 31 tisíc, kterými je pokryt trup kosmické lodi. Právě jejich odštěpení z palivové nádrže mohlo prý způsobit sežehnutí trupu a následné zničení konstrukce celé lodi.

Vítek: Vše ukazuje na poškození tepelné ochrany
Podle českého odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka z Akademie věd nasvědčují dosavadní poznatky o průběhu havárie raketoplánu Columbia tomu, že příčinou neštěstí bylo narušení dlaždic tepelné ochrany na levém křídle.

"Tuto tezi potvrzuje zjištění, že nejprve začaly zlobit senzory v levém křídle - teplotní a poté i tlakové. To by vypadalo na přerušení jejich kabelů v dané části křídla," řekl.

COLUMBIA HAVAROVALA

* hlavní článek o neštěstí
Dobývání vesmíru stojí za život
Syn zahynul pod WTC, neteř v Columbii
Columbia byla často poruchová
Zvonky se snažily oživit astronautku
Američané vstali do tragického dne
Experti spekulují, co pohřbilo Columbii
Kresba českého chlapce skončila v plamenech
* fotogalerie
* profily členů posádky
* vesmírné tragédie
* přehled misí Columbia
Také skutečnost, že pak byly signalizovány problémy v šachtě levého podvozku, svědčí podle něj o tom, že se křídlo začalo přehřívat v důsledku narušení tepelné ochrany. Při noření do atmosféry je raketoplán vystaven teplotám až kolem 1700 stupňů Celsia a pokud není křídlo chráněno stejně jako ostatní části raketoplánu, jeho hliníkové díly to nemohou vydržet.

Vítek odmítl jiné názory, podle nichž došlo k neštěstí vinou špatné orientace raketoplánu při vnoření do atmosféry, tlumočené například jistým italským odborníkem. Podle nich selhala hydraulika křidýlek, v důsledku toho se raketoplán postavil na špici, stal se zcela neovladatelný, rozlomil se a shořel. To by ale přivodilo prudký, zlomový konec, zatímco známé údaje svědčí spíše o postupném narůstání problémů od levého křídla, uvedl Vítek.

RKA: s vyšetřováním pomůžeme
Podle specialistů z Ruské kosmické agentury (RKA) nemohl být příčinou havárie teroristický útok. "Podle toho, jak se řítily úlomky, tedy na jednu stranu, šlo o přirozený rozpad konstrukce," řekl agentuře ITAR-TASS představitel RKA Vjačeslav Michahličenko.

RKA dala najevo svou připravenost jakkoli přispět k vyšetření příčin katastrofy.

Kosmonaut Usačov prohlásil, že tato katastrofa bude mít velmi vážné důsledky. Dotkne se především letů amerických raketoplánů. Podle jeho názoru odloženy mohou být na několik let.

Kosmonaut Boris Morukov, který létal na raketoplánu Alantis, podobném havarované Columbii, uvedl, že astronauti neměli prakticky žádné šance se zachránit. Veškeré záchranné prostředky mohly být účinné jen v případě, že by porucha nastala v nižší výšce.

Nejasný osud ISS
Ruští experti se shodují, že katastrofa Columbie nastolila dvě hlavní otázky: co bude s pilotovanou kosmonautikou USA a jaký bude další osud ISS. "Pokud se ukáže, že havárie nastala kvůli opotřebování konstrukce lodi, pak to povede k rozhodnutí o zastavení letů všech amerických raketoplánů kvůli nebezpečí opakování tragédie," citovala agentura Interfax nejmenovaného ruského odborníka.

Nové lodě podle něj do roku 2007 až 2008 postaveny nebudou a Rusko pak zůstane jedinou zemí na světě, která bude uskutečňovat pilotované kosmické lety, poznamenal.

Ruští experti nevylučují ani zakonzervování Mezinárodní kosmické stanice, pokud se partneři, kteří se podílejí na provozu ISS, nedohodnou na využívání ruských pilotovaných lodí Sojuz a nákladních lodí Progress.

Astronauti zemřeli rychle
Německý odborník na kosmonautiku Heinz-Hermann Kölle odhaduje, že sedm astronautů na palubě raketoplánu muselo zemřít během "deseti vteřin" poté, co selhalo chlazení.

Naopak italský astronaut Umberto Guidoni odhaduje, že neštěstí raketoplánu mohl způsobit chybný úhel vstupu do atmosféry.

"Podle televizních záběrů bylo vidět, že se raketoplán rozpadl nejméně na tři části, což mohl způsobit chybný sklon při sestupu," řekl agentuře ANSA Guidoni, který má za sebou dva vesmírné lety.

"Sestup je nesmírně kritickým okamžikem a už několikastupňová odchylka může způsobit katastrofu," dodal. "Raketoplán musí vstoupit do atmosféry pod úhlem 40 stupňů k horizontu a maximální odchylka jsou tři nebo čtyři stupně. Pokud se tento úhel nedodrží, vymkne se raketoplán kontrole."

Sestup z oběžné dráhy na Zem obvykle raketoplánu trvá asi hodinu. První účinky atmosféry pocítí posádka přibližně ve výšce 130 kilometrů nad zemským povrchem ve chvíli, kdy se nachází asi 8000 kilometrů od místa přistání.

V tu chvíli se musí loď naklonit v ose letu pod úhlem čtyřiceti stupňů a její křídla musí zůstat vodorovně. Tato poloha má umožnit termickému štítu ochránit raketoplán před teplotou, která může dosáhnout až 1650 stupňů Celsia.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Technik vstřikovacích forem

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 40 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.